Hlavní obsah
Pietní akt je každoroční připomínkou památky zabitých prvorepublikových četníků, kteří zahynuli při obraně vlasti v Habersbirku 13. září 1938. Foto: Aleš Plevka

Víkend ve znamení událostí roku 1938 pokračoval v Habartově pietním aktem a bojovými ukázkami

Po páteční vernisáži výstavy, která se váže k 75. výročí Mnichovské dohody, pokračoval víkendový bohatý program i v sobotu 21 září. I tento den byl plně v režii členů Klubu 1938-Četnické stanice Habersbirk a díky tomu, že se umoudřilo počasí, nenechalo si připravené akce uniknout mnoho diváků.

Pietní akt je každoroční připomínkou památky zabitých prvorepublikových četníků, kteří zahynuli při obraně vlasti v Habersbirku 13. září 1938. Foto: Aleš Plevka
Víkend ve znamení událostí roku 1938 pokračoval v Habartově pietním aktem a bojovými ukázkami

Již ve dvanáct hodin se asi stovka občanů spolu s pozůstalými příbuznými zabitých četníků, reprezentanty města Habartova i zástupci Karlovarského kraje sešla u pomníku věnovaného mužům zákona zabitým ve službě během osudového dne 13. září 1938 při střetu se zfanatizovanými ordnery. Během pietního aktu se krátce vzpomínalo na to, s jakými hrůzami se v oněch zlých časech museli uniformovaní obránci Československé republiky a jejích demokratických svobod potýkat.

Památku padlých uctili všichni přítomní minutou ticha, to bylo následně přerušeno výstřely čestné salvy a slavnostní okamžiky byly podtrženy tóny československé státní hymny. Tradičně nechyběla ani čestná jednotka složená z místních policistů a členů klubu. Během několika okamžiků pak byl pomník doslova obsypán smutečními květinami, jejichž prostřednictvím byla uctěna památka čtyř četníků (Jana Koukola, Antonína Křepely, Stanislava Roubala, Vladimíra Černého), kteří tehdy svůj život položili ve službě vlasti právě v Habersbirku.

Pak se již většina diváků pomalu začala přesouvat do lokality Boden, kde během několika posledních dní vyrostlo vojenské ležení a byl vybudován úsek pohraničního opevnění včetně známého řopíku. Zde se již dali diváci počítat na stovky a dost dobře možná dosáhlo jejich množství počtu mezi jedním a dvěma tisíci. Historické zbraně, technika a bojové rekonstrukce nazývané dnes jako"oživená historie" prostě i tady táhnou.

Návštěvníci měli možnost v přestávkách zhlédnout desítky kusů bojové techniky i historických vozidel. Nechyběly motorky se sajdkárou, terénní a obrněná vozidla a tahákem byla přítomnost dvou tanků T-34 a německého samohybného děla Hakl. To vše bylo možné vidět z bezprostřední blízkosti, navíc se v areálu pohybovalo něco mezi jedním až dvěma sty uniformovaných příslušníků rudé armády, wehrmachtu, jednotek SS, četníků a vojáků československé armády a každý z nich i s množstvím zbraní a dobově věrných doplňků.

Pro diváky byl připraven stánkový prodej a celkem dvě bojové ukázky, přičemž každá trvala více jak půl hodiny a střelivem a pyrotechnickými efekty se při nich vůbec nešetřilo.

První epizoda nás zavedla do roku 1938, kdy docházelo v pohraničí ke krvavým střetům mezi Henleinovci a obránci tehdejší republiky. Ukázka vyvrcholila mobilizací, nástupem do opevnění a následně i konfrontací německé a československé armády.

Druhá zinscenovaná příhoda byla fiktivním zachycením bojových akcí roku 1945 na Ostravsku během osvobozovacích operací Rudé armády, jimž zdatně sekundovali i účastníci domácího odboje. Ani v tomto střetu nechyběly ohlušující výbuchy a nápaditá akce. Minomety, těžké kulomety, samopaly a pušky a také výstřely z těžkých zbraní zaplnily údolí hlukem a přívaly hustého kouře.

Všichni se jistě dobře pobavili, ti vnímavější si pak navíc ještě uvědomili, jakou hrůzu v sobě pojem válka skrývá a že je nutné vážit si doby, kdy zbraně mlčí. Pořadatelům patří dík za to, že nám tuto důležitou skutečnost připomněli.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků