Hlavní obsah
Gustav Adolf Lindner a jeho rodné Rožďalovice Foto: Jan Řehounek

Velký český pedagog se narodil před 190 lety v Rožďalovicích

V březnu uplynulo 190 let od narození významného českého pedagoga Gustava Adolfa Lindnera (* 11. března 1828, † 16. října 1887).

Gustav Adolf Lindner a jeho rodné Rožďalovice Foto: Jan Řehounek
Velký český pedagog se narodil před 190 lety v Rožďalovicích

Narodil se v Rožďalovicích. Studoval na gymnáziích v Mladé Boleslavi a Praze, na pražské univerzitě práva, filosofii, matematiku a fyziku. Po studiích na vysoké škole se stal profesorem na Akademickém gymnáziu v Praze, později na piaristickém gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou.

V roce 1851 byl pro svoje příliš radikální názory z moci úřední přeložen na gymnázium v Jičíně a následně na německé gymnázium ve slovinském městě Celje. Ač to měl být trest, prožil zde poklidných šestnáct let a vytvořil řadu pozoruhodných pedagogických děl.

I přes odpor německých členů městské samosprávy v Celje byl v roce 1869 jmenován okresním školním dozorcem s úkolem zavést do praxe tzv. Hasnerův nebo také Velký školský zákon. Jeho obsah byl Lindnerovu myšlení a pedagogickým přístupům velice blízký – věda a vyučování jsou svobodné, všechny jazyky včetně jazyka českého v mocnářství jsou si rovny, učitelé se mají vzdělávat na čtyřletých učitelských ústavech, o výuku náboženství pečuje církev, ale státu náleží vrchní dozor...

Uvedený zákon přinesl povinnou osmiletou školní docházku, ale byl příznivý i pro učitelský stav, neboť poprvé v historii školství zaváděl pevný plat a právo na penzi, stanovil míru vyučovací povinnosti na třicet hodin týdně a maximální počet žáků ve třídě – osmdesát.

V roce 1871 je přeložen do Prachatic, po roce jako ředitel na učitelský ústav v Kutné Hoře. Tady začíná vrcholné období jeho tvůrčí práce. Uplatňuje koncepci sepětí školy se životem a teorie s praxí podle svého velkého vzoru Jana Ámose Komenského.

V letech 1879–1881 se stává redaktorem časopisu Pedagogium, který je historicky prvním periodikem pro učitelskou veřejnost. Řídí rovněž edici Pedagogických klasiků, v níž vydává Komenského Velkou didaktiku a spis od Helvetia O člověku. Na objednávku vlády sepsal dvě základní učebnice pro učitelské ústavy: Všeobecné vyučovatelství (1877) a Všeobecné vychovatelství (1877). 

V oblasti didaktiky je i z dnešního hlediska velice pozoruhodná publikace o otázkách počátečního čtení Kniha maličkých (1881) – z dnešního pohledu vlastně slabikář s návodem, jak ho užívat. Bohatá literární činnost Lindnerova byla oceněna v roce 1871 na výstavě v Londýně.

Za své pedagogické zásluhy je v roce 1879 jmenován školním radou. V roce 1882 je Gustav Adolf Lindner povolán na univerzitu a stává se historicky prvním profesorem pedagogiky a filozofie na obnovené České univerzitě v Praze.

Gustav Adolf Lindner je považován za druhou nejvýznamnější pedagogickou osobnost po Komenském. Formuloval pedagogiku jako vědu.

Rožďalovští odhalili u příležitosti stého výročí narození svého významného rodáka v roce 1928 v budově své školy Lindnerovu pamětní desku a pojmenovali školu Lindnerova.  

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků