Článek
Už brzy se na pultech knihkupectví objeví Velká kniha herců první republiky a protektorátu, jejímž jste spoluautorem. Jak jste se jako herec k této "roli" dostal?
Nabídku mi učinil druhý autor knihy, pan Robert Rohál, který zase dostal zadání od nakladatelství Petrklíč, se kterým už několikrát v minulosti spolupracoval. Původní koncepce této publikace byla jiná - měla vyjít encyklopedie o několika desítkách hesel. Nakonec jsme se však dohodli, že vzniknou ucelené medailony jednotlivých herců a ustálili jsme se na počtu pětadvaceti jmen.
Dva autoři znamenají dva styly psaní. Liší se Rohálovy a vaše kapitoly?
Liší se velmi, řekl bych. Způsobem pojetí, vyjadřování i samotnou atmosférou textu. Zatímco Robert jako dlouholetý novinář má možná sklon psát spíše ve zkratce, já mám přístup opačný, totiž tendenci analyzovat, rozkrývat jednotlivé vrstvy tématu. Nerad bych ale zobecňoval, ostatně čtenář bude mít sám možnost posoudit rozdílnosti osobního postoje i písemného projevu nás obou.
Jak je tedy publikace laděná?
Jak jsem už zmínil, nejedná se o encyklopedii, ale o souvislé portréty několika hereckých osobností.
Prozradíte jména některých herců? Na koho výběr padl a proč?
Výběr byl čistě intuitivní. Od dodnes populárních osobností jako Jiřiny Štěpničkové, Lídy Baarové nebo Jaroslava Marvana se čtenář seznámí i s příběhy méně známých herců Jarmily Bechyňové nebo Zdeny Kavkové, jejichž osudy by ale z různých důvodů rozhodně neměly být zapomenuty.
Představujete hvězdy první republiky. Máte rád tuhle éru obecně?
Představujeme nejen herce první republiky, ale i doby následného protektorátu. K tomuto období já sám inklinuju už od svého dospívání a těžko popisovat to, co u mě probíhá na silně intuitivní úrovni. Každopádně mám pocit - a jsem skoro přesvědčen, že jsem v té době žil. V jiném těle, s jiným posláním, s jiným osudem. Racionálně k tomu nemám příliš co dodat.
S kým z herců, o nichž jste psal, byste se rád setkal pracovně nebo soukromě?
To je zajímavá otázka. U řady z nich by mě zajímaly jejich jednotlivé životní motivace. Proč jednali tak, jak jednali, a co tak neomylně řadu z nich posouvalo k pádu do soukromé propasti. Moc rád bych si s nimi popovídal. Chcete konkrétní jméno? Adina Mandlová. Jedno období se mi o ní pravidelně zdálo. Tam bude rozhodně nějaká hlubší vazba. Zajímala by mě také Jarmila Bechyňová a její zážitky z doby, kdy byla v koncentráku, který byl situován v bezprostřední blízkosti mého rodného města. Tragický osud Zory Janů. To je opět něco těžko uchopitelného a pro mě fascinujícího. Těch osob, se kterými bych rád důvěrně mluvil, je ale víc. A většinou by byly ženského rodu.