Hlavní obsah
Významnou část Žitavské bible zaujímá část ukřižování Ježíše Krista Foto: Milan Turek

Velikonoční skvost českého původu ukrývá Žitava

Znaky českého království nese v poslední době objevená, nově restaurovaná a veřejnosti zpřístupněná památka světového významu - velké žitavské postní plátno z roku 1472. Byla instalována v nádherném prostředí barokního hřbitova a gotického kostela sv. Kříže v centru Žitavy.

Významnou část Žitavské bible zaujímá část ukřižování Ježíše Krista Foto: Milan Turek
Velikonoční skvost českého původu ukrývá Žitava

Postní plátna jsou kapitolou zapomenuté lidové zbožnosti, zachovaná jen v některých částech Evropy. Sloužila od popeleční středy až do velikonočního vzkříšení k zahalování oltářů, vytváření asketické nálady a prohlubování zbožnosti. V době gotiky získala zvláštní přitažlivost a liturgickou funkci zdokonalovala znalostí věřících o bibli.
Žitava má pětadvacet tisíc obyvatel a šest kostelů, pět z nich je dosud funkčních.

Kostel sv. Kříže byl dříve útočištěm bezdomovců, skupin mladých skinů a kriminálních živlů. Po sjednocení neměla církev dostatek prostředků na jeho obnovu, proto přenechala pozdně gotický objekt s neobyčejným půdorysem státu. Umístění postního plátna v kostele pro muzeální účely se jevilo včetně bezprostředního hřbitova jako nejvhodnější.

Pravděpodobně to byl kostel sv. Jana, kde bylo plátno nejdříve používáno. Kostel sv. Kříže byl budován v roce 1310 podle vzoru kostela Na Slupi v Praze. V roce 1643 vyhořel a zůstaly jen zdi. I tak zde zůstaly známky české inspirace, stejně jako na jeho pozdější barokní výzdobě. Volba umístění plátna v tomto kostele má i své internacionální historické důvody, po staletí společného státního uspořádání s českým národem.

Osudy plátna jsou neuvěřitelně pestré, plátno bylo nějaký čas instalováno v Drážďanech, kde uniklo před požárem, jako zázrakem bylo uchováno a opět použito v žitavském kostele. Brzy poté bylo uloženo do depozit na Oybíně, kde je objeveno na konci druhé světové války ruskými vojáky. Ti z cenné historické památky vyrobili saunu. Kvalitní plátno přežilo jen řízením Božím i tuto pohromu a bylo nalezeno občanem z Oybína pohozené v lese. Po převratu bylo restaurováno ve Švýcarsku a umístěno na místo oltáře.

Již svým vzhledem prozrazuje svoji osudovou cestu, odložené v depozitech, ztracené, roztrhané koncem druhé světové války, znovu nalezené a opět vyzvednuté veřejnosti. Není to pouze jeho ohromující velikost 6,8 x 8,2 metru jednoho kusu plátna, ale je to především oněch devadesát obrazů, které návštěvníka udivují. Velum quadragesimale nebo velum templi zachycuje výjevy ze Starého a Nového zákona, texty k nim tvoří dohromady výpravnou báseň. Znaky na okrajích plátna symbolizují evangelisty, Žitavu a čtyři lvi i příslušnost k českému království. Na samotných obrazech pak od stvoření světa lze najít pětačtyřicet obrazů biblických postav a čtyřicet pět obrazů ze života Ježíše Krista.

Pro umístění místo oltáře byla zhotovena skleněná vitrína s jedním tisícem čtyřmi sty žárovek umístěných v trubkovitých tělesech po stranách plátna. Výstavou plátna Žitava získala pověst jednoho z nejoblíbenějších turistických míst. Vedle barokního kláštera St. Marienthal, svatého hrobu v Görlitz a dalších památek Lužice, je město dnes poutním místem, významným nejen pro Německo, ale i pro obě sousední země. Má svůj ekonomický vliv na celou oblast, ale především přináší rozšíření duchovního obzoru pro etiku současného života. 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků