Hlavní obsah
zámek Foto: Petr Hejna

Ve Vlachově Březí jsou nejen nejhezčí holky, ale i další pozoruhodnosti

Známý song Rybitví kapely Yo Yo Band zpropagoval tuto obec na Prachaticku v souvislosti s krásou místních paní a slečen stejně jako před časem, a vlastně dodnes, oblíbený film Drahé tety a já, jehož sekvence se zde v roce 1974 natáčely.

zámek Foto: Petr Hejna
Ve Vlachově Březí jsou nejen nejhezčí holky, ale i další pozoruhodnosti

Titul městská památková zónu náleží městu Vlachovo Březí díky víceru historických budov. Patří mezi ně místní zámek, na první pohled nezastírající prvotní funkci tvrze, dva pivovary, z nichž jeden prošel nedávnou rekonstrukcí a druhý naopak přitahuje milovníky novodobých zřícenin, židovský hřbitov s památnými stromy, bývalá kovárna, kostel i křížová cesta s kaplí Svatého Ducha.

Úsporně prostorově řešený zámek dnes nese stopy přestavby z éry raně barokní, stejně jako doby středověku. Různé majitele vznešené krve a plného měšce v  polovině dvacátého století vystřídala správa Státního statku Šumava, konkrétně odštěpný závod Vlachovo Březí, za jejíhož držení došlo při opravách k likvidaci typických renesančních sgrafit.

Rozlehlý dvůr z jedné strany lemuje mohutná stavba hraběcího pivovaru, založeného roku 1690 Oldřichem Malovcem z Malovic. Herbersteinský pivovar se nazývá po majiteli Josefu hraběti Herbersteinovi, na jehož příkaz byl provoz, produkující nejen v našich krajích oblíbený zlatopěnný mok, roku 1924 ukončen. V současnosti jsou zde výstavní prostory, představující tvorbu s regionem spjatých umělců, své ano si zde mohou říci novomanželé.

Zcela jiný osud potkal mladší pivovarnu, založenou roku 1856, podle rodiny majitelů řečenou Schmiedův pivovar. Od ukončení výroby v roce 1935 zdárně chátrá do dnešních dnů a rozhodně neunikne oku nikoho, kdo zamíří na pod ním ležící židovský hřbitov s dvojicí starých stromů, jasanem a javorem.

Tato kulturní památka z roku 1692 čítá na 170 náhrobků, nejstarší z nich pochází z roku 1729, najdeme ji na severním okraji města. Nad rozpadlým pivovarem vlevo od silnice stojí první zastavení křížové cesty, stoupající k vrcholku, na němž je vystavěna barokní kaple Svatého ducha, obklopena hustým větvovím cestu lemujících lip. Zmínky o ní se datují již před rok 1661, současná podoba je ze století osmnáctého, nejnovější částí je podélná loď z roku 1903. Netypické je, že kaple neukončuje zastavení křížové cesty, ale stojí mezi X. a XI. zastavením, poslední je opět o sestupu u silnice lemující vrch, po kterém je vedena. 

Na úpravách křížové cesty se podepsal lidový umělec Jakub Bursa, zedník a štukatér, tvůrce ceněných štítů stavení po širém okolí. S třemi manželkami, které odešly postupně na věčnost, zplodil čtrnáct potomků, jeho odkaz je však tkví v hojně rozsetých stopách jeho práce, ve Březí je to například bývalá kovárna, na parkovišti u školky pod křížovou cestou je informační tabule se soupisem a vyobrazením jeho stop v okolí.

Na náměstí stojí raně barokní kostel Zvěstování Páně, v době prvních písemných zmínek o obci roku 1274 zde předpokládaný coby tehdy obvyklý románský kostelík (doložený roku 1359). Na severozápadním okraji náměstí se tyčí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1794, doprava pak dojdeme k rodnému domu Čelakovského přítele, písmáka a buditele J. V. Plánka, a to v ulici nesoucí rodákovo jméno, zatímco v domě na konci Jiráskovy ulice spatřil roku 1890 světlo světa malíř Jan Matulka, známý dobře za Velkou louží, kde žil i zemřel.

Jak město, tak okolní krajina, jsou ideálním místem nejen pro letní výlet.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků