Článek
Švédovi Henningu Mankellovi (1948) se podařilo ve svých knihách přitáhnout čtenáře ke kriminální zápletce, což nebylo až tak těžké.
Morduje se tu s chladnou brutalitou, ale kromě sympatického vyšetřovatele komisaře Kurta Wallendera a v některých románech i jeho dcery, policistky Lindy, se odkrývá i zdánlivě solidní severská společnost. Alkoholismus, xenofobie, o které se v sociálním státě nemluví, netečnost, korupce.
Ve slepé uličce společnosti
To léto patří k nejteplejším, jaká ve Švédsku lidé pamatují. Komisař Wallander se chystá na dovolenou s novou ženou, která se objevila v jeho životě, a doufá, že to bez něj jeho dospívající dcera i stárnoucí otec nějak zvládnou. Jenže letní pohoda nemilosrdně skončí, když se mu přímo před očima upálí v řepkovém poli mladá dívka.
Krátce nato udeří vrah, jehož bestialita nezná mezí. Za oběť si vybere bývalého švédského ministra spravedlnosti. Brzo se však ukáže, že zavražděný je jen první z řady obětí sériového vraha… Jaké je spojení mezi ministrem v penzi, úspěšným galeristou a obyčejným zlodějíčkem?
Politické krimi
Mankell žije střídavě v rodné zemi, ale také především v Mosambiku, kde vede divadelní soubor Avenida a píše stranou evropského ruchu. Jak sám říká, žije jednou nohou ve sněhu, druhou v písku.
Na začátku devadesátých let vytvořil postavu komisaře Wallandera a napsal o něm sérii knih, které ho proslavily po celém světě. Kromě série o komisaři Wallanderovi vydal Host Mankellův detektivní thriller Číňan (2009; česky 2011).
Právě Číňan, dost špatně zfilmovaný, ukazuje, jak velmoc, o které se moc nemluví, ovládá světovou politiku a ekonomiku, jak se na pozadí kriminálních činů dá poodhalit expanze kdysi komunistické, nyní velmi silně kapitalistické Číny, stále zaštiťované stranou, po světě.
Mankell píše i o rasové politice v Africe, ani pád apartheidu nezničil podhoubí nenávisti vůči bílé rase. Mankella si ale musíte přebrat, je často protiizraelský a se sympatiemi k maoismu. Ne vždy se zdá zcela objektivní.
Krimiromán Ve slepé uličce vydal Host Brno.