Článek
Vytříděné elektrozařízení vážilo 22 132 kilogramů. Zapojením do systému zpětného odběru a recyklace vysloužilých zařízení se lidé výrazně podíleli na úspoře elektrické energie, primárních surovin, vody, ropy i skleníkových plynů.
„Přínos zpětného odběru každoročně vyčísluje studie životního cyklu Life Cycle Assessment realizovaná neziskovou společností Asekol, která pro nás zajišťuje sběr a recyklaci elektrozařízení. Podle obdrženého certifikátu víme, že naši občané napomohli k úspoře 203 MWh elektrické energie, 7289 litrů ropy, 10 tun primárních surovin a 964 m3 vody. Došlo také ke snížení produkce nebezpečného odpadu o 187 tun a produkce skleníkových plynů o 49 tun CO2 ekv.,“ okomentovala výsledky referentka odboru životního prostředí Leona Vlčková.
Zpětný odběr i těch nejmenších elektrozařízení má tedy nezanedbatelný význam na životní prostředí.
A jak je ono názorné vyčíslení vůbec možné? Studie životního cyklu hodnotí sběr, dopravu a zpracování výrobků, a to od okamžiku výroby až do finální recyklace jednotlivých frakcí vyřazených spotřebičů do nového produktu, případně do konečného zneškodnění. Náročnosti všech operací, které provázejí spotřebič od jeho vzniku po recyklaci, jsou pak přepočítávány na hodnoty úspory energií, surovin, vody, skleníkových plynů a další.
Podle Asekolu dojde zpětným odběrem jedné televize k úspoře 162 kWh elektrické energie, což je stejné množství, jaké spotřebuje 60 W žárovka při nepřetržitém svícení po dobu 4 měsíců. Jeden notebook pak představuje úsporu 6,8 litrů ropy nebo 392 litrů pitné vody, čímž nevznikne stejné množství odpadních vod. Toto množství vody například spotřebuje myčka nádobí při třiceti cyklech.
A odevzdáním stovky mobilních telefonů občané pomohou k ušetření 122 kilogramů CO2, tedy tolika skleníkových plynů, které vyprodukuje auto při čtyřech jízdách mezi Prahou a Brnem. Navíc je snížena produkce nebezpečných odpadů o 563 kilogramů, což představuje roční produkci 140 domácností.