Hlavní obsah
Stanislav Hanzík: Vozataj (Kuros 1944) Foto: Marian Hochel

V zámecké Galerii Giacomo v Duchcově budou vystaveny sochy Stanislava Hanzíka

Labyrint duše, vozataj srdce. Návraty Stanislava Hanzíka – to je název nové výstavy, kterou zpřístupní správa zámku v Duchcově během hlavní sezóny v zámecké Galerii Giacomo. Na retrospektivní výstavě bude „v návratech“ připomenuta řada významných děl renomovaného sochaře včetně nejednoho překvapení.

Stanislav Hanzík: Vozataj (Kuros 1944) Foto: Marian Hochel
V zámecké Galerii Giacomo v Duchcově budou vystaveny sochy Stanislava Hanzíka

Pocta Braunovi, Můj kraj a Jablko sváru – tři rozměrné plastiky doplňují během letních měsíců první nádvoří duchcovského zámku jako optická protiváha soch Matyáše Bernarda Brauna, tvořících důstojný vstup na zámecký čestný dvůr. Sochy se před Galerií Giacomo neobjevují náhodou, jsou totiž poutačem na výstavu soch renomovaného umělce, jedné z nejvýraznějších osobností českého sochařského umění 20. století – akademického sochaře Stanislava Hanzíka, jenž v zámecké galerii rekapituluje svou uměleckou dráhu.

Stanislav Hanzík se narodil 24. července 1931 v Mostě. V letech 1951–1956 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze ve škole prof. Jana Laudy. V letech 1962–1964 byl aspirantem u prof. Vincence Makovského, avantgardního sochaře a člena předválečné skupiny surrealistů. Za plastiku Svářeč získal v roce 1961 hlavní cenu Biennale de Paris. Od roku 1963 tvoří Hanzík ve svém ateliéru v horské vesnici Křížatky, kam se přestěhoval po svém návratu ze stipendijního pobytu v Paříži. V letech 1964–1990 působil na Akademii výtvarných umění (AVU) v Praze jako profesor sochařství a v letech 1991–1996 se stal zakládajícím profesorem katedry výtvarné tvorby s multimediálním programem na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Po celou dobu se věnuje především volné plastice, portrétu a realizacím v architektuře.

Během své padesátileté kariéry sochaře uspořádal Stanislav Hanzík desítky výstav a vytvořil mnoho sochařských děl, které mapují jeho výstavní katalogy. Za svou tvorbu byl mnohokrát oceněn doma i v zahraničí. V loňském roce oslavil významné životní jubileum – osmdesátiny – a chystá se bilancovat.

Znovu vystaví díla, známá i ateliérová, jež mají pro něj v současné životní etapě zvláštní význam. V expozici Stanislava Hanzíka se objeví například Vozataj (Kuros 1944), který se stal ústředním motivem výstavy a bude zároveň tvořit protiváhu baroknímu sousoší Čas unáší krásu od Matyáše Bernarda Brauna, kterému prof. Hanzík na své výstavě vzdává hold. Bysta Paní Božena – Dolorosa představí hanzíkovsky svébytnou podobu významné české spisovatelky Boženy Němcové, která – stejně jako pan Hanzík – v mnohém předznamenala svou dobu.

Návštěvníky výstavy ovšem čeká i nevídané překvapení. Bude zde jako novinka vystaveno dílo, které bude veřejnosti představeno úplně poprvé. Dílo vzniklo jako důsledek vyzrálé umělecké inspirace Hanzíka duchcovským zámkem spojovaným s osobností Giacoma Casanovy, jenž zaujal umělce svým nezapomenutelným odkazem. A nakonec je tato výstava poctou manýrismu jakožto významného inspiračního zdroje, ke kterému se Stanislav Hanzík často ve své tvorbě rád vracel a na který reagoval. Jeho výstava v Galerii Giacomo je návratem výjimečného umělce, vozataje srdce s duší velikosti labyrintu.

Výstava je otevřena od 28. června do 26. srpna denně kromě pondělí od 10 do 17 hodin: www.zamek-duchcov.cz

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků