Hlavní obsah

V Plzni byla zahájena výstava Svět chce být klamán

Novinky, Jan Kaše

V Západočeské galerii v Plzni byla zahájena unikátní výstava, která se kromě jiného věnuje i vlivu Rukopisů královédvorského a zelenohorského na výtvarné umění. Nechybí díla Josefa Mánesa, Mikoláše Alše, Vojtěcha Hynaise, Luďka Marolda či Josefa Václava Myslbeka.

Foto: Jan Kaše

Dějiny jinak - to je jedna z částí výstavy

Článek

V úterý 12. února byla ve výstavní síni „13“ v Plzni slavnostně zahájena výstava Svět chce být klamán - fikce a mystifikace v umění 19. století, kterou připravila Západočeská galerie v Plzni ve spolupráci s Národní galerií v Praze.

Již samotné vernisáži nechybělo netradiční a vtipné pojetí, o které se postarali autoři výstavy Eva Bendová a Vít Vlnas či bájný pěvec Lumír v podání Jiřího Hlobila.  

V hlavní roli Rukopisy

Výstava je rozdělena do tří tematických částí. První oddíl, autory nazvaný Inspirující a provokující Rukopisy, dokazuje, jaký vliv měl Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský na uměleckou tvorbu v 19. století.   

„Domnělé staročeské zpěvy se totiž staly nejen neuralgickým bodem v rámci dějin českého písemnictví, ale svým kontroverzním významem zasáhly výrazně i do světa výtvarného umění. Zejména ve druhé polovině 19. století se náměty na motivy Rukopisů zařadily mezi oblíbená témata historického malířství. Významnou roli hráli také v rámci výzdoby Národního divadla,“ uvádí se v publikaci Svět chce být klamán, která vyšla u příležitosti této výstavy.

Nutno podotknout, že výstava se rozhodně nesnaží řešit otázku pravosti známých Rukopisů, ale připomíná „je jako svého druhu geniální mystifikaci, která přišla v pravý čas a na správném místě".

Návštěvníci galerie se tak mohou obdivovat tvorbě malířů Josefa Mánesa, Alfonse Muchy, Mikoláše Alše, ale také sochařů Josefa Václava Myslbeka či Václava Levého.

Obrazový klam a iluze

Druhá část, nazvaná Iluzivní atrakce, ukazuje dobové strategie obrazového klamu a iluze prostřednictvím panoramat, fotografií i filmu.

K vidění je dosud nevystavená řada 13 skic Luďka Marolda k panoramatu Bitva u Lipan nebo zpětná projekce filmu Žofínská plovárna, který byl tímto způsobem promítán na výstavě Architektury a inženýrství v roce 1898.

„Otázka prostorové fikce obrazu a prostředky jeho realistického působení se v 19.století spojily s masově rozšiřovanými médii, která vytvářela veřejnou atrakci-spektákl. Spektákly lze označit za simulace virtuálního cestování prostorem a časem, které byly chápány jako dokonale přesvědčivé a umožnily intenzivně prožít zcela fiktivní zážitek,“ uvádí se na výstavě.  

Alternativní názvy obrazů

Třetí, poslední část je nazvaná Dějiny jinak. Zde se můžete zadívat do historických obrazů Václava Brožíka, Františka Ženíška, Mikoláše Alše a mnoha dalších.

Zajímavé je si přečíst kromě původního názvu díla i jeho alternativní pojmenování, vymyšlené Vítem Vlnasem a Jiřím Rakem. Například u skici Vojtěcha Hynaise Příchod Čechů je uvedeno: Průchod Čechů (Praotec Čech uvážlivě přesvědčuje svůj lid, aby se pokud možno nezastavoval na Řípu a pokračoval v cestě dále na západ).

Výstava je k vidění až do 5. května.       

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám