Hlavní obsah
Foto: ZOO Ostrava

V Ostravě se narodil vzácný gibon bělolící

Nejčerstvějším přírůstkem ostravské ZOO je mládě gibona bělolícího, které přišlo na svět 24. října 2012. Jedná se již o druhé mládě kriticky ohroženého primáta, které se zde narodilo. Mimo Ostravy jsou tito giboni k vidění v Ústí nad Labem a Liberci, kde se rovněž pravidelně rozmnožují.

Foto: ZOO Ostrava
V Ostravě se narodil vzácný gibon bělolící

Matkou mláděte je dvanáctiletá samice Sulu, která v loňském roce odchovala svého prvního potomka. "Věříme, že díky získaným zkušenostem zvládne odchov i druhorozeného mláděte," uvedla mluvčí zahrady Šárka Kalousková. Samička podle jejích slov zatím o mládě příkladně pečuje. Mládě tráví čas výhradně u své mámy na břiše, přidržujíc se pevně její srsti.

"Obě mláďata jsou od sebe na první pohled rozeznatelná nejen velikostí, ale také barvou. Čerstvě narozené mládě má světle zbarvenou srst po mamince, starší  je naopak černé po tatínkovi. Přesto to ale neznamená, že mladší je samička a starší sameček," upozornila Kalousková. 

Gibon bělolící je zajímavý právě  barvoměnou mláďat a nápadnou pohlavní dvojtvárností dospělých zvířat. Samec má srst zbarvenou černě s bílými licousy, samice žluto-hnědě.

Mláďata gibonů obojího pohlaví se rodí světlá, s růžovým obličejem a končetinami. Během prvního měsíce mláděti obličej a končetiny ztmavnou, okolo půl roku věku se jeho srst postupně zbarvuje do černa, a teprve okolo 6-7 let začínají samičky světlat a samci zůstávají černí.

Doba změny  zbarvení srsti samiček ale může být i delší, protože u tohoto druhu primáta, který žije v rodinných skupinách, je barevná změna srsti mladé samičky hormonálně blokována přítomností matky, takže se vybarvuje do svého typicky světle hnědého zbarvení až po odchodu z rodné skupiny. Sulu se  vybarvila až v devíti letech. Z tohoto důvodu není jednoduché určit během prvních let života mláďat jejich pohlaví.

Gibon bělolící

Jméno východoasijského lidoopa se dá přeložit jako „chodící po větvích". Jeho dlouhé silné paže s hákovitými prsty mu totiž umožňují velice rychlý pohyb z větve na větev, kdy mezi nimi překonává vzdálenost až 15 metrů. Je nejrychlejším primátem.

Nejcharakterističtějším rysem gibona je jeho zpěv, pokládaný za projev společenské komunikace, který slouží k ohlašování příslušnosti k území a k partnerovi. Opice nevydávají žádné skřeky, ale skutečně melodické zvuky. Jsou schopné vydávat i čisté tóny. Jejich zpěv trvá od 10 minut do dvou hodin a pralesem se může šířit až do vzdálenosti tří kilometrů.

Obývá tropické stálezelené lesy v Laosu, Kambodži, v severním Vietnamu a v nejjižnější provincii Číny. O životě gibona ve volné přírodě je známo jen málo. Žije v rodinných skupinách.

Patří mezi nejohroženější druhy gibona, v Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je veden jako kriticky ohrožený druh (Critically endangered). V evropských zoologických zahradách pro něj existuje záchranný program (European Endangered Breeding Programmes EEP), do kterého je zapojena také ostravská zoo.

Kromě Ostravy lze tohoto velmi vzácného gibona vidět i v Zoo Ústí nad Labem a Zoo Liberec, kde se podařilo odchovat již několik mláďat.  Česká republika se řadí k evropské velmoci v chovu gibona bělolícího, jelikož odchovy mláďat jsou v posledních letech velkou vzácností.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků