Hlavní obsah
Malíř a fotograf Pavel Oparty. Foto: archiv Pavel Oparty

V hlavě mám momentálně několik projektů, říká ostravský malíř a fotograf Pavel Oparty

Hned několik výtvarných technik používá malíř, fotograf a grafik Pavel Oparty. Pro letošní rok chystá retrospektivní výstavu, která by měla představit průřez jeho malířskou a fotografickou tvorbou.

Malíř a fotograf Pavel Oparty. Foto: archiv Pavel Oparty
V hlavě mám momentálně několik projektů, říká ostravský malíř a fotograf Pavel Oparty

Čím se zabýváte v současnosti více – malováním nebo fotografováním?

V současné době to mám celkem vyvážené, i když pro mě malba bude mít vždy větší význam než fotografie. Přece jen tvorba obrazu pro mě představuje více náročný proces než tvorba fotky. Ale nemusí to být pravidlo, záleží na každém tvůrci, zda chce věnovat více tvůrčího potenciálu fotografii či obrazu. Já už před časem intenzivně propadl olejomalbě, kterou jsem dělal předtím jen výjimečně, přičemž nově jsem začal používat pastely na portréty. Obě techniky mi nabízejí další škálu možností a zároveň rozvíjejí můj další rozvoj v oblasti designu. Vedle fotografie a malby se permanentně věnuji i tvorbě digitálních obrazů, momentálně pracuji na kolekci obrazů, které jsou inspirované energií jako takovou.

Jak to vypadá s další výstavou? Neslavíte teď náhodou deset let umělecké tvorby? A co všechno budete vystavovat?

Výstavu určitě tento rok chystám a bude mapovat mých předešlých deset let. Měl by to být průřez, kde se objeví z mého pohledu zásadní fotografie, grafiky a fotografie, které mě nějakým způsobem ovlivnily v mojí tvorbě. Ale zároveň by se měly objevit obrazy, které jsem ještě nikdy předtím nepublikoval, a k tomu spousta věci z posledních měsíců. Začátek roku 2013 je pro mě jedno z nejplodnějších období v oblasti mé tvorby. Věřím, že to bude pokračovat i nadále, cítím přetlak emoci, které bych chtěl nějakým způsobem ztvárnit především pomoci obrazů. V hlavě mám momentálně několik projektů a budu velmi rád pokud se mi podaří alespoň polovina v nejbližší době zrealizovat. A hlavně si už nenechám utéct takové příležitosti, jakými byly výstavy ve Francii a Rakousku či spolupráce s různými americkými firmami. Bohužel dříve jsem tyto nabídky neakceptoval, protože jsem se na to necítil. Až teprve dva roky zpátky jsem začal přijímat i nabídky ze zahraničí. V létě 2012 jsem se stal jedním z porotců grafické soutěže pro Institut of  Avivation ve Varšavě. Byla to velmi zajímavá zkušenost.

Všiml jsem si rozdělaného obrazu "dívky v modrém", není to náhodou známá francouzská herečka Audrey Tatou?

Před deseti lety jsem začal tvořit můj první obraz, který sice není dokonalý, ale je zásadní. Tehdy jsem se nechal inspirovat německou zpěvačkou Sandrou a jejím přebalem alba z roku 1988 - Secret land. Jde o modrou fotografii, která vlastně náhodným výběrem ve mně probudila vášeň k malbě a grafice jako takové. Vzhledem k tomu, že jsem začátkem roku odstartoval další etapu mojí tvorby, uvažoval jsem, čím začít další desetiletí, tak jsem se nakonec rozhodl, že mojí další éru - nebo jak to nazvat - zase začnu opět modrým obrazem. Tentokrát jsem si vybral Audrey Tatou, která proslula rolí Amelie z Montmartru. Vzhledem k tomu, že soundtrack tohoto alba často poslouchám u malování, tak volba byla jasná. Hudba Yanna Tiersena je pro mne stejně velikou inspiraci jako samotný film Amelie.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků