Hlavní obsah
Foto: Petr Hejna

V hessenském středověkém Limburgu si budete připadat jako v pohádce

Sevřené historické centrum města Limburg an der Lahn, plné hrázděných domů, působí jako ateliérová kulisa pro pohádky bratří Grimmů. Majestátnost pak dodává katedrála, tyčící se na vrchu v těsné blízkosti středověkého hradu. Procházky dávnými časy dýchajícími uličkami města jsou nezapomenutelné.

Foto: Petr Hejna
V hessenském středověkém Limburgu si budete připadat jako v pohádce

Název města je odvozen právě od hradu, zaneseného v kronikách jako Lintpurc, a to již v roce 910, kdy zde stávalo hradiště, sloužící k ochraně brodu přes Lahn. Později zde vyrostl klášter zasvěcený svatému Jiří a pod ním se počala rozrůstat osada, která v 11. století přerostla ve město, a to díky přítomnosti kupců.

Následující století již bylo ve znamení obehnání sídla hradbami, a století třinácté Limburgu udělilo městská práva, jelikož tudy procházela významná obchodní cesta mezi ne až tak dalekými Antverpami a vzdálenou Byzancí (vedla tudy i dřívější cesta Via Publica), celní právo městu udělil císař Karel IV. roku 1357, když již v roce 1315 zde byl zbudován přes řeku kamenný most, který nahradil dřívější dřevěný z roku1150.

Další významné datum se po časech úpadku vztahuje k roku 1827, kdy se zde usadilo biskupství. Za první světové války byli v Limburgu držení váleční zajatci.

Jádro dnešního starého města vzniklo v 11. století. Usadili se zde kupci a vznikl významný pouliční trh. V polovině 12. století byla osada obklopena městskou hradbou - ovšem roku 1818 pro změnu přinesl zbourání hradeb. Vzkvétající město dostalo mincovní a měrné právo a v 13. století posléze i městské právo.

Z přeživších památek - krom Starého mostu, dříve střeženého dvojicí věžovitých bran, rozhodně za zmínku stojí katedrála sv. Jiří, kterou charakterizuje krom červené barvy sedmero věží, a movití pamětníci ji mohli zažít vyobrazenou na bývalé bankovce v hodnotě 1000 marek, pochopitelně těch bez kružítka, tedy západních.

Tato stavba, spojující prvky francouzské rané gotiky a pozdně románského rýnského slohu pochází z let 1206 - 1235 (což je i datum vysvěcení). Zbytky románského hradu jsou v těsném sousedství katedrály, ukrývají se v něm cenné středověké malby.

V květnu roku 1289 velkou část města poškodil požár, přestavbu po katastrofě dokladuje jeden z nejstarších hrázděných domů v Německu Römer 2-4-6, identifikovatelný podle narudo natřených trámů a tří podlaží a má statut národní památky. Kruhová kamenná Kočičí věž (Katzenturm) pochází z roku 1432 a je využívána jako Muzeum námořnictva, zatímco dříve byla prvkem městských hradeb.

Co se týče našincům cenově dostupného ubytování, přímo na levém břehu Lahnu leží kempink - pojmenovaný výstižně LahnCamping, odkud je vidět přes řeku na dominantu města, které je odtud zhruba dvacet minut chůze do malebného města, jehož uličky lze prozkoumat bez velké fyzické námahy (ke katedrále je třeba tedy vystoupat krátký kopec) a časové náročnosti.

K etymologickému původu názvu prvotního hradiště se vztahují dvě teorie - dle jedné vycházelo z pojmenování tehdy blízkého, v současnosti trvale vyschlého menšího vodního toku Linterer Bach, tedy potoku Linterer, a ta druhá, sic méně pravděpodobná, zmiňuje pověst o přemožiteli draka Lindworm drakobijcem Jiřím, kterému je zasvěcena katedrála, ovšem neskonale později zbudovaná.

A limburský sýr, tedy limburger, nemá s touto lokalitou nic společného, jeho rodištěm je město Herve v bývalém Limburském vévodství, tedy rozhraní Belgie a Holandska v 15. století.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků