Hlavní obsah
Foto: Petr Hejna

V Gentu najdete Ďáblův hrad stejně jako oltář od van Eycků

Belgický Gent býval jedno z nejbohatších Evropy, dobu jeho slávy dokladují vznosné domy na nábřeží, vybudované movitými obchodníky, stejně jako kostely, ukrývající cenná umělecká díla. Po řece a kanálech již neplují koráby plné nákladu, leda vyhlídkové lodě s turisty, nábřeží je zvečera plné hloučků studentů.

Foto: Petr Hejna
V Gentu najdete Ďáblův hrad stejně jako oltář od van Eycků

Doba středověku vynesla Gent mezi města srovnatelná s Paříží nebo Londýnem (který za ním zaostával rozlohou i počtem obyvatel). Gent vyrostl leží na soutoku řek Leie a Šeldy - ta mu umožňoval přístup k moři.

Zdrojem bohatství byla výroba a vývoz sukna, k přirozenému poklesu díky narůstající konkurenci došlo na přelomu 15. a 16. století, ovšem zlomový byl rok 1648, kdy ústí Šeldy bylo zahrazeno Nizozemci, takže cesta k moři vzala za své. Kanál, který dnes umožňuje plavbu do oceánu, pochází z let 1824 - 1827.

V centru města stojí kamenný vodní hrad s 26 baštami Gravensteen, sídlo flanderských hrabat z 12. století, tedy z časů zbudování i některých domů na nábřeží. Největší rozmach města je spojen s 13. a 14. stoletím, tedy dobou vrcholu obchodní slávy.

Další, menší novogotický Ďáblův hrad, si své jméno vysloužil díky hradnímu pánovi Gerardovi, zvaném Ďábel - měl krátce po svatbě vraždit své manželky, aby hbitě mohl za týmž účelem pojmout novou. Zda bylo ve hře věno, touha prznit, či pouhá sadistická rozkoš z vraždění, není známo.

Hrad dohledáte pod názvem Duvelstein za katedrálou sv. Bavona, kde je možno prohlédnout si známý Gentský oltář, dílo bratří Jana a Huberta van Eyckových, motivem je klanění Božímu beránku, vysvěcen byl po dokončení roku 1432. Osudy díla v neklidných dobách jsou spojeny s královnou Alžbětou I., Napoleonem i Hitlerem – viz podrobná historie oltáře. Interiér zdobí i další dvacítka drobnějších oltářů, najdete zde i Rubense.

Mezi další významné gentské kostely patří gotický kostel sv. Mikuláše a kostel sv. Michaela, kde se nachází práce Antonia van Dycka Kristus na kříži.

Nezaměnitelnou atmosféru má odpoledne a večer jak u hradu, tak na nábřeží, a to díky nepočtu mladých, navštěvujících některou z univerzit či jiných škol, kterých je v Gentu na třista. Hloučky zde nenuceně posedávají, baví se, popíjejí pivo či víno, místy i zavane vůně ubaleného konopí, nechybí různé formy relaxace na vodě.

K Belgii patří pivo, pro našince ne zcela levné, stejně jako ulice plné cyklistů. Právě v souvislosti s pivem můžete narazit na bellemana, vousatého zvoníka, tedy jakéhosi kontrolora dění v hospodách, s nímž se turisté touží vyfotografovat při přípitku – asi jako kdybyste pod Sněžkou narazili na Krakonoše, jedná se o pracovníka turistického ruchu, ztvárňujícího toto figuru v modré uniformě.

Praktická rada pro cestovatele - jediný kemp ve městě Blaarmeersen se na mapách tváří jako hřiště - sportoviště, leží totiž uvnitř uzavřeného sportovního areálu, kde má ale konečnou městský autobus, takže spojení do města ideální.

Zajímavé je asi přiblížit, u nás oproti Flandrům neznámou, postavu sv. Bavona, jehož ostatky jsou i Gentu uchovány. Legendy praví, že při jeho pohřbu - tak trochu pocimrmanovsku časově specifikovanému 1. října roku 654 nebo 655, se pouhým dotekem jeho těla zbavila žena ďábla, kterým byla posedlá, stejně jako jeho samého dříve zachránil před oběšením bílý sokol, jehož měl ukrást majiteli a zabít. Usedl totiž oživlý na trám šibenice a Bavon byl ušetřen smrti. Však je i sokolníkům patronem.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků