Článek
"ZOO Zlín a environmentální projekt bulharských ochranářů Green Balkans, to je již čtyřleté fungující spojení, které znamená pro naše přirozeně odchovaná mláďata supa bělohlavého (Gyps fulvus) naději, že se vrátí do vhodných oblastí svého přirozeného výskytu,“ uvedl kurátor zahrady Pavel Shromáždil. V případě bulharského Balkánu jde o jedno z posledních opravdu nedotčených míst Evropy, které dosud nabízí těmto majestátním dravcům možnost žít ve volné přírodě.
Na cestu za svobodou se chystá v pořadí čtvrtý sup bělohlavý, samička, která byla ve Zlíně odchována přirozeným způsobem, pod rodiči. Takto odchovaní ptáci mají všechny správné instinkty nutné k tomu, aby byli schopni žít volně v přírodě, navíc nejsou vázáni na člověka.
Samička se připojí k osmi supům čekajícím na vypuštění do volné přírody v jedné z aklimatizačních stanic ve středním Balkánu. Z těchto ptáků byl jeden odchován v ZOO v Německu, ostatní jsou ze Španělska, kde žije v přírodě největší populace supů v Evropě. Spolu s nimi stráví samička několik měsíců v aklimatizační voliéře,aby se co nejlépe zadaptovala. Do přírody bude vrácena pravděpodobně na podzim 2013.
Předchozí tři zlínští supové byli vypuštěni v oblasti Národního parku Sinite Kamani. I když co se samotné rozlohy týče, tato rezervace patří v Bulharsku sice k těm menším (11 380 hektarů), zato se může pochlubit nádhernými skalními formacemi a krajinou.
„Jsme hrdí na to, že jako jedna z mála evropských zahrad množíme přirozeným způsobem dnes již vzácné a ohrožené supy bělohlavé. Mláďatům navíc dáváme šanci vrátit se zpět do míst, kde by tito majestátní dravci měli žít – do volné přírody bulharského Balkánu,“ dodal Shromáždil.
Něco o programu
Bulharští ochranáři na svém území od roku 2010 do listopadu 2012 vypustili již 107 supů bělohlavých, kteří pocházejí z pěti zemí: Španělska, Francie, Německa, Nizozemska a České republiky. Navíc v letošním roce poprvé po 50 letech ochranáři zaznamenali v Národním parku Sinite Kamani pokus o hnízdění supa bělohlavého.
Sup bělohlavý
Kolem metru velký dravec vyskytující se v jižní Evropě, Střední Asii, Arábii, Africe dosahuje hmotnosti 6 kilogramů a rozpětí křídel 240 – 280 cm.
Supi mají dlouhý krk, což jim umožňuje dosahovat dovnitř zdechlin. Další zvláštností je přizpůsobení k dokonalému plachtění, při kterém vyhledávají potravu. I proto mají společně s kondory ze všech dravců nejdelší křídla. Nejdůležitějším smyslem je vynikající zrak. Typickým prostředím jsou otevřené krajiny a strmé skalní štíty. Živí se výhradně mršinami.
Donedávna druh silně ubývající z více oblastí úplně vymizel a dosud, jako na Balkáně nebo Blízkém východě, mizí. Naproti tomu díky ochraně se zvýšila početnost ve Španělsku a Francii, kde byli v roce 1981 opět vypuštěni první ptáci. Sup bělohlavý je v současné době zařazen v programu Evropské chovatelské knihy (ESB).