Hlavní obsah
Pohled od lanovky na město Foto: Vratislav Konečný

Ústí nad Labem málem přišlo o svou dominantu, restauraci s vyhlídkou na Větruši

Ústecká Větruše vypadá zdálky jako romantický zámeček. Na výšině, která se nazývala na počest císaře Ferdinanda I. Dobrotivého Ferdinandovou nad soutokem Bíliny s Labem stojí rozhledna s restaurací od rohu 1897. Otevřeli ji ten rok 17. října. Je dominantou města, ale málem o ni Ústečáci přišli.

Pohled od lanovky na město Foto: Vratislav Konečný
Ústí nad Labem málem přišlo o svou dominantu, restauraci s vyhlídkou na Větruši

Labohořova Witrusch dala místu jméno

Podle legendy tu stál hrad, vystavěl ho Labohoř a pojmenoval podle své manželky Witrusch/Větruše. Hrad údajně vyhořel a nezbylo po něm nic.

Výšina je strategická, dokonce tu Johann Thomas našel základy silných zdí, zřejmě patřily popravišti. Na Soudném vrchu, pokračováním výšiny, stojí upravené zbytky šibenice. Město mělo až do 18. století hrdelní právo. Popravovalo se za městem, aby viselci neobtěžovali obyvatelstvo.

Jak ale určily výzkumy, hrad tu nestál, ten se nacházel v centru města. Johann Thomas byl nájemcem střeleckého domu, v roce 1839 nabídl radním plány na úpravu Soudného vrchu, odkud je nádherná vyhlídka na Labe.

Restaurace přestala pro velký zájem stačit

V roce 1847 vyrostla na ostrohu restaurace, postupem času s přílivem návštěv přestala stačit. V roce 1897 vyrostla nová, připomínající zámeček s třicetimetrovou vyhlídkovou věží. Postavit ji nechal podle projektu architekta Alwina Koehlera Ústecký horský spolek a měšťanostové. 

Ve spodní části se nacházela hala, v prvním patře velký sál, nahoře pak hostinské pokoje. V podkroví byly pokoje zařízeny jako turistická ubytovna.

Louka u zámečku se využívala jako odpočinková, pro zábavu i vystoupení různých umělců. Svá vystoupení tu měla řada městských spolků a svazů, ale účastnili se nejen domácí.

Poválečný zmar

Větruše fungovala dobře ještě za války, po jejím skončení přešla do státního majetku, a tím nastal začátek jejího chátrání. V roce 1950 se stala jako konfiskát majetkem Československé obce sokolské, po zrušení Sokola tu hospodařil podnik Turista Praha. Poté přišly Restaurace a jídelny.

Do roku 1960 se vystřídala řada majitelů, nikomu se nepodařilo objekt udržovat a provozovat v životaschopném stavu.

Ubytovna pro dělníky

Restaurace přistavěly zadní trakt, v 70. a 80. letech minulého století zde bydleli zahraniční dělníci. Na opravu a údržbu objektu nebyly peníze, tak se v 80. letech zavřel.

Privatizační čachry

Po roce 1989 se stala předmětem různých čachrů při privatizaci. Nakonec se Větruši nedařilo prodat ani za minimální cenu.

V roce 2000 zachvátil střechu věže požár, zámeček přišel o svou dominantu.

Město Větruši zachránilo

Město odkoupilo objekt v roce 2001, začalo se s rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí. Věž opravili v roce 2004, o rok později byla Větruše znovu zpřístupněna, a od té doby slouží veřejnosti.

Hotel přistavěli v roce 2012. Plusem bylo i otevření kabinkové lanovky z centra. Za hotelem se nachází sportovní areál a bludiště.

Od Větruše se dá jít příjemnou procházkou třeba k Vaňovskému vodopádu a přes zdymadlo vystoupat na hrad Střekov. Jeho upravená zřícenina s restaurací je další městskou dominantou. 

Další informace: www.usti-nl.cz

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků