Hlavní obsah

Ungelt je mikrosvětem mezi dvěma pražskými chrámy

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Z jedné strany se nad ním tyčí gotické věže chrámu Matky Boží před Týnem z protější barokní kostel svatojakubský. Uzavřený blok domů zvaný Ungelt nebo Týnský dvůr sloužil před vznikem království jako knížecí celnice, se skladišti zboží, stájemi a vlastním špitálem.

Foto: Vratislav Konečný

Zde stávala opevněná celnice Um Geld.

Článek

Opevněná celnice

Mimo opevněný dvorec stával románský kostelík Panny Marie, v místech, kde později postavili Týnský chrám. Místo bylo známo již v 10. století, původní románský ohrazený prostor tržiště byl jednou z nejstarších lokalit v Praze. Ležel mezi dvěma hrady – Vyšehradem a Pražským hradem.

Týn je staročeský výraz pro opevněné sídlo. Um geld zase německý název pro místo, kde se vybíralo clo. To připadalo králi, zrovna jako výběr mýta. Prostor je ohraničený ulicemi Týnskou, Štupartskou, Malou Štupartskou. Ulice je pojmenována podle císařského úředníka Petra Štuparta z Löwenthalu, ten koupil v roce 1664 dům, nyní čp. 647/4, ale tenl v roce 1911 zbourali při asanaci. Nyní tu stojí budova nesoucí název U Štupartů.

Lokalita je vyhledávaná nejen turisty, je to i přirozená cesta od náměstí Republiky na Staroměstské náměstí, pokud se nechcete prodírat davy v komerčně zničené Celetné ulici, kde už z tradičních českých obchodů nezbylo nic.

Nedobytný Jakub

Cesta do Ungeltu vede kolem kostela Jakuba Většího v Jakubské ulici.

Nádherný barokní svatostánek proslulý hlavně varhanními koncerty je bohužel zavřený, takže se do interiéru nemůžete podívat. Přitom by stačilo osadit vchod mříží, jako je tomu v řadě dalších kostelů.

Kupecká enkláva se všehochutí zboží

Vnitřek Ungeltu tvoří 18 domů, dvanáct z nich přiléhá ke kupeckému dvoru, zbytek stojí na místě gotické hradby. Kupci sem přiváželi všemožné produkty: koření, tkaniny, koberce, kovy, šperky, sůl, klenoty, papíry, knihy, dobytek, ptactvo, živé ryby…

Kdo vstoupil do dvora, zaplatil, ale byl pod ochranou vladaře. Při příjezdu museli kupci odevzdávat zbraně, podobné scény známe z westernů. Na vše dohlížel správce, který udržoval se svými pacholky pořádek.

Hotely, restaurace, galerie 

Nyní je tu řada obchodů, obchůdků, například velmi vyhledávaný Botanicus, najdete tu restaurace, hotely, hraje tu Divadlo Ungelt, jedna z malých pražských scén, permanentně vyprodaná, protože kvalitní.

Unikátní je jeden z nejzachovalejších renesančních objektů v Praze, lodžií nádvorního křídla přitahující dům Granovských. Na fasádě zdoben mytologickými a náboženskými malbami. Většina domů má barokní fasády, Ungelt roku 1689 vyhořel.

Nejvíce se lokalitě dařilo za Karla IV. a Václava IV. Pak přišli husité, Týnský chrám se stal jejich předním svatostánkem a obchod vázl. Praha ztrácela na významu, země se ocitla v izolaci a hospodářském rozvratu. Ungelt se stal domovem chudiny, i po 2. světové válce zde byly ty nejhorší byty a různá skladiště.  Rekonstrukce začala až po roce 1981, od roku 1996 je opět lokalita přístupná. V Týnské ulici bývalo světově proslulé železářství a vetešnictví pana Eduarda Čapka.

Na budově při vchodu do Ungeltu je deska a socha na paměť jednoho z vůdců stavovského povstání Václava Budovce z Budova. Deska na vedlejším domě připomíná malíře Karla Škrétu.

Reklama

Výběr článků

Načítám