Článek
Nejvhodnější potravou pro vodní ptáky jsou menší kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo mnoho soli, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Vhodnou potravou jsou i semena pšenice, ovsa nebo kukuřice.
Největšími zimujícími vodními ptáky u nás jsou labutě velké a ojediněle se vyskytující labuť zpěvná. Jejich přikrmování je oblíbenou činností všech generací. Labutě často vycházejí i na břeh za lidmi s krmením. Nejběžnější jsou kachny divoké, mezi nimiž se často objevují různobarevní strakatí jedinci až po zcela bílé. Často jde o křížence s domácími kachnami, které někomu uletěly.
Mezi zimujícími vodními ptáky se vzácně a ojediněle objevují i poláci velcí nebo chocholatí, morčáci velcí, hvízdáci, ostralky, kachničky mandarinské a někde i husy velké nebo běločelé. Z chřástalovitých ptáků lysky černé a slípky zelenonohé. Z potápek pak potápka malá. Na některých zimovištích se vyskytuje i několik druhů racků: racek chechtavý, bouřní a bělohlavý. Na větších řekách se zdržují kormoráni velcí.
Pokud si nebudete jisti, co to je za divného vodního ptáka, tak jej vyfoťte a pošlete k určení ornitologům do Moravského ornitologického spolku na e-mail: mosprerov@seznam.cz. Možná objevíte i nějakou raritu. Ornitologové uvítají i fotografie kroužků nebo krčních límců labutí.
Labuť zpěvná v Tovačově.
Morčák velký na Bečvě v Přerově.
Samec kachničky mandarinské v Olomouci.
Samice poláka chocholačky v Přerově.