Hlavní obsah
Náměšťský zámek Foto: NPÚ

Trojnásobným vrahem na zámku v Náměšti nad Oslavou byl zahradník

Náměšťský zámek s bohatými sbírkami, komfortně zařízený, připomíná působení především Žerotínů, kteří mu vtiskli renesanční podobu, a hlavně Haugwitzů. Žerotínové nechali přestavět původní hrad na pohodlné sídlo. Haugwitzové odtud řídili velmi prosperující, zejména zemědělsky, panství.

Náměšťský zámek Foto: NPÚ
Trojnásobným vrahem na zámku v Náměšti nad Oslavou byl zahradník

Mord jako z laciného krváku

Zámek proplouval poklidně časem až do roku 1927. To se tu stal trojnásobný mord. Vražda na zámku byla jako z anglické detektivky.

Únor roku 1927 byl velmi chladný, zrovna probíhaly pololetní prázdniny, když se z bytu nadlesního Jindřicha Tylla vyvalil hustý dým. Požár zpozoroval ponocný, který přivolal dva úředníky. Zámečtí hasiči na místě našli tři ohořelá těla. Nadlesního (67 let), jeho ženy a služky Marie Kořenové. Požár měl zakrýt ohavný čin. Nadlesního psací stůl byl vypáčen, kolem rozházeny listiny a různé předměty. 

Po delším vyšetřování včetně odebrání otisků prstů se přišlo na to, že by pachatelem mohl být zámecký pomocný zahradník Oldřich Filipín.

Přítomnost světově uznávaného jasnovidce

Zločin plnil stránky novin, k senzačnosti přispěla i návštěva proslulého jasnovidce Hanussena, který v tom čase prováděl seance v Brně. Ten označil neurčitě za vraha někoho ze zámku. (Hanussena dlouho využívali nacisté, obdivoval ho i Hitler, krátce po tom, co ale zavěštil požár Říšského sněmu, byl surově zavražděn.)

Filipín viděl, že stopy vedou k němu, falešně ještě obvinil dalšího člověka a pokusil se spáchat sebevraždu. V nemocnici se pod tíhou důkazů přiznal, načež ho převezli do věznice. Z ní se snažil uteci, těžce zranil dozorce, což mu ještě přitížilo. Trest smrti mu nakonec prezident Masaryk zmírnil na těžký žalář.

Po třech letech Filipín umírá na Mírově na tuberu. Z loupeže si odnesl 4 koruny a sadu starých stříbrných příborů.

Prezident Beneš zde měl letní byt

Haugwitzové získali náměšťské panství roku 1752, hrabě Bedřich Vilém Haugwitz byl nejvyšším kancléřem Českého království a konferenčním ministrem za vlády Marie Terezie. Rod se zasloužil o rozkvět oblasti, většina úsilí byla napřena na vzkvétající zemědělství. Haugwitzové drželi panství až do konce 2. světové války. Poslední majitel, Jindřich, musel s rodinou na základě Benešových dekretů majetky opustit.

Byl to Beneš, který si vybral Náměšť za své letní sídlo. Nechal rozsáhle upravit reprezentační prostory v prvním patře. Zdržel se tu ale jen krátce v letech 1946 a 1947.

V roce 1949 zámek částečně zpřístupnili, hlavním tahákem je rozsáhlá sbírka tapisérií. V roku 2001 je prohlášen Národní kulturní památkou a od 2003 ve správě NPÚ.  

Náměšť není jen zámek, obdivovaný je 75 metrů dlouhý, 8 metrů široký barokní most přes Oslavu, kterému přezdívají malý Karlův. Roku 1744 na zábradlí umístili 20 soch od Josefa Winterhaldera st. a Alexandra Jelinka. Dnes tu stojí repliky, originály jsou uloženy na zámku. 

Ve městě je Muzeum řeznictví, sledující výrobu uzenin a masných výrobků v průběhu staletí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků