Hlavní obsah

Trnkovi potomci se sešli na plzeňské radnici

Novinky, Alena Lochmannová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

O ojedinělosti české loutkářské tradice ve světě a o unikátním díle Jiřího Trnky pohovořili v minulém týdnu primátor Martin Baxa a náměstkyně pro kulturu Eva Herinková s Trnkovými potomky u příležitosti stého výročí narození mezinárodně uznávaného výtvarníka a plzeňského rodáka.

Foto: Magistrát města Plzně

Příslušníci Trnkovy rodiny se s hostiteli podělili i o méně známé informace a zajímavosti ze života Jiřího Trnky.

Článek

Setkání se ve středu 22. února zúčastnily čtyři z pěti Trnkových dětí - Zuzana Ceplová s manželem, Helena Trösterová a Klára Trnková, obě v doprovodu dcer, a Jan Trnka. Svého zesnulého manžela, syna Jiřího Trnky Jiřího zastoupila v doprovodu dcery a syna Helena Trnková.

"Město Plzeň je malé, a právě proto je pro nás velice důležité si osobnost světového významu, jakou Jiří Trnka bezpochyby byl, připomenout nejen společensky, v rámci tohoto setkání, ale i kulturně," uvedl primátor Martin Baxa. Hosty podrobně seznámil nejen s akcemi, které město připravuje na letošní jubilejní rok, ale také s projekty, které jsou ve spojení s Jiřím Trnkou a plzeňskou tradicí loutkářství plánovány na rok 2015, kdy se Plzeň stane Evropským hlavním městem kultury.

Příslušníci Trnkovy rodiny se s hostiteli podělili i o méně známé informace a zajímavosti ze života Jiřího Trnky.

"Málo se například ví, že otec byl tvůrcem návrhu fasád rekonstrukce Zlaté uličky či že jeho loutky jsou bezpochyby inspirací pro filmy anglického režiséra Tima Burtona," připomněla Trnkova dcera Zuzana. Hovořilo se i o přípravných pracích na filmu Hobit, který Trnka kvůli své smrti v roce 1969 nedokončil.

Součástí Trnkova života byly loutkové postavičky již dávno před tím, než se na plzeňské reálce setkal se svým učitelem, zakladatelem moderní tradice českého loutkového divadla, Josefem Skupou. Jeho matka s babičkou si přivydělávaly šitím hadrových panáčků a vyráběním dřevěných hraček, a tak se na výrobě loutek Trnka podílel již jako malý.

Setkání s Josefem Skupou sám Trnka považoval za osudové. Skupa ho přivedl k loutkářství na scénu divadla Feriálních osad. Později Skupa svého žáka a následovníka všemožně podporoval. Díky jeho pomoci mohl Trnka v Praze vystudovat Uměleckoprůmyslovou školu a začít se výtvarnému umění věnovat profesně.

Reklama

Výběr článků

Načítám