Hlavní obsah
Dny otevřených zahrad aneb Baroko žije v nás na zámku ve Žďáru nad Sázavou Foto: archiv zámku Žďár nad Sázavou

Temné baroko ve světlé stránce ukáže zahradní výstava na zámku ve Žďáru nad Sázavou

Pompézní baroko následující po živočišné renesanci bylo v mnoha ohledech temné, upevňovala se hlavně církevní tvrdě katolická moc, začalo strašení smrtelnými hříchy a peklem. Zároveň vznikly nádherné církevní i světské stavby, mezi nimi i zahrady. Můžete se s nimi seznámit i ve Žďáru nad Sázavou.

Dny otevřených zahrad aneb Baroko žije v nás na zámku ve Žďáru nad Sázavou Foto: archiv zámku Žďár nad Sázavou
Temné baroko ve světlé stránce ukáže zahradní výstava na zámku ve Žďáru nad Sázavou

Pompézní baroko je hlavním námětem Dnů otevřených zahrad konaných 27. a 28. května od 10 do 18 hodin zámku ve Žďáru nad Sázavou.

„Návštěvníci v sobotu poznají různé druhy barokního umění pohledem člověka 21. století, v barokním průvodu se setkají s malíři, divadelníky, hudebníky, tanečníky, zahradníky, architekty nebo šermíři. Na programu bude i přednáška Baroko a sex. Návštěvníci těšit na projížďky na lodičkách s výhledem na Zelenou horu, procházku s botaničkou, děti se zabaví barokními workshopy. Chceme představit toto období skrze různá odvětví, skrze špičkové umělce, výrobu barokních oděvů, ukázat lidem, kdo to byl Santini,“ informovala Lucie Herberová, marketingová ředitelka Zámku Žďár nad Sázavou.

Santini a Ždár

Letošní rok se nese ve znamení českého baroka, jak ho vyhlásila Agentura CzechTourism. K Janu Blažejovi Santinimu-Aichelovi tu mají zvláštní vztah. Geniální barokní stavitel, jemuž přezdívali chromý Sandýn, svým poutním kostelem na na Zelené hoře zapsaném na seznamu památek UNESCO, přitahuje do města stále více návštěvníků.

Jezdí ale také do obnoveného zámku, který zrestituovali Kinští a rozvíjejí tu různé aktiivity. Jan Blažej Aichel se narodil roku 1677, měl chromou nohu a asi byl hrbatý. Pokračoval v kamenické činnosti, kterou provozoval jeho otec. Než začal svou cestu českým stavitelstvím, absolvoval pobyty v Rakousku a Itálii. Při pobytu v Římě se zřejmě rozhodl vřadit do svého jména Santini. To používal i jeho bratr František.

Baroko šířili jezuité jako odpověď na dvě předcházející, podle nich bezbožná století. Radosti života měly být zapomenuty, vše mělo pocházet, jako za gotiky, tedy i za vlády Karla IV., od Boha. Došlo ke svatořečení Jana Nepomuckého a k zahájení jeho kultu. Byly jen dva póly - Nebe a Peklo. Obého uměla církev velmi dobře použít, proto začaly hořet i ohně inkvizice.

J. B. Santini zemřel 7. prosince 1723 a byl pohřben v malostranském kostele sv. Jana Křtitele, který byl zrušen v době josefínských reforem. Jeho ostatky spočívají neznámo kde

Nebyla to nuda (pro šlechtu)

„Protože je Žďár nad Sázavou a tedy i náš zámek plný barokních prvků a baroko celý areál velmi ovlivnilo, bylo by smutné, kdybychom jej neprezentovali. Nezaměřujeme se však jen na architekturu. Chceme lidem ukázat, že baroko nemusí být nuda a hlavně – baroko stále žije v nás a našich životech,“ dodala L. Herberová.

Soukromá hraběnčina zahrada

Dny otevřených zahrad veřejnosti dovolí nahlédnout do privátních zahrad Thamar Kinsky, která je otevírá jen jednou ročně.

„Byly časy, kdy jsem strávila na zahradě každý den 3 až 5 hodin. Otrhávala jsem odkvetlé květy, okopávala, zalévala. Teď to dělám také, ale v podstatně menší míře. Nejsem nejmladší. Proto spolupracuji se zahradníky, společně vybíráme nové druhy rostlin, které vyhovují klimatu Vysočiny. Problém je, že odborníkům ne vždy rozumím, moje čeština není tak dobrá,“ směje se Thamar Kinsky, gruzínská princezna, která se do rodu Kinských přivdala.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků