Hlavní obsah
Igor Orozovič jako Faraon v muzikálu Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť. Foto: archiv NDM Ostrava

Teď budu při každé repríze Josefa ještě nervóznější než dřív, říká Igor Orozovič

I když Igor Orozovič není v činohře Národního divadla moravskoslezského dlouho, patří k nejobsazovanějším a nejpopulárnějším hercům. Díky roli Faraona v muzikálu Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť se dostal do užší nominace na Cenu Thálie.

Igor Orozovič jako Faraon v muzikálu Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť. Foto: archiv NDM Ostrava
Teď budu při každé repríze Josefa ještě nervóznější než dřív, říká Igor Orozovič

Co pro vás znamená už samotná nominace na Cenu Thálie?

Kromě vystrašené euforické koktavé radosti? Je to zvláštní, ale neberu ji jen jako ohodnocení výkonu, ale jako takové stvrzení mého vztahu s žánrem muzikálu. Je to hluboká citová vazba a hájím ho proti všem, kdo na něj někdy plijí. A dál pro mě nominace znamená to, že teď budu při každé repríze Josefa nervóznější než dřív. Paralyzující pocit zodpovědnosti! Ale snad se ho brzy zbavím a budu zase řádit na jevišti nezodpovědně, uvolněně a zběsile.    

Jste nominovaný za postavu Faraona v muzikálu Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť. Přitom záříte i v muzikálové Baladě pro banditu, přesto jste především činoherec...  

Ano, je to vtipné. Zvlášť, když mi kdysi jeden pedagog v souvislosti s mým zpěvem doporučoval, ať se radši dám na prodej citrónů. Nebo ať jdu na činohru, což jsem učinil. Jsem především činoherec, ale chvíli jsem studoval i muzikál. A hudba, zpěv a tanec…to mě prostě dobíjí. Je to taková moje milenka, u které hledám to, co postrádám u své právoplatné ženy Činohry. Ale musím říct, že moje žena je perfektní a že i v činohře děláme skvělé muzikály. A byl to krásný zálet s Josefem v souboru opereta-muzikál.

Dovedete si sám sebe představit jako sólového zpěváka?

Já ano. Ale jestli si to dokáže představit ještě někdo… Jednou, až mi bude čtyřicet, vyžilý šansoniér… to by mě bavilo. Ale jenom zpěv bych dělat nemohl. Divadlo je divadlo. A navíc ten můj zpěv… No, pojďme dál.  

Na které postavy, které hrajete na scéně Národního divadla moravskoslezského, jste hrdý?

Hrdý? To nevím. Ale baví mě všechny. Spíš bych si přál, aby některé byly hrdé na mě. Že by třeba přišel Mozart, Števa, Nikola nebo Ruda a řekl by: „Jó, Igi, hraješ mě pěkně“. To by bylo vtipné.  

Se kterým režisérem či kolegy se vám tady v Ostravě nejlíp pracuje?

Většinou s těmi, se kterými zrovna zkouším. Šalamounské, že? Ne, ale u nás je vážně skvělý soubor a i přes drobné výkyvy a třecí plochy, které ale jsou všude, je to podle mě unikátní složení skvělých lidí, plodící jednotný pevný celek. A teď zrovna mě nezvykle baví zkoušení hry Smrtihlav s Peterem Gáborem. Po dlouhé době podrobná tvořivá herecká práce. Pořád po mě chce víc a lépe a to je super.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků