Hlavní obsah

Svou uměleckou kariéru zahájila zpěvačka Yvetta Simonová v bratislavské operetě

Novinky, Robert Rohál
Aktualizováno

Jedním z hostů prozatím posledního vydání televizního pořadu Karla Šípa Všechnopárty byla legendární zpěvačka Yvetta Simonová. Překvapila nejen tím, jak pořád i ve svých osmaosmdesáti letech dobře vypadá, ale také šarmem, pohotovostí a smyslem pro humor.

Foto: archiv Supraphon

Nestárnoucí zpěvačka Yvetta Simonová.

Článek

Yvetta Simonová se narodila 4. listopadu 1928 v Českém Brodě, což bylo i rodistě její maminky. Zakrátko se však rodina přestěhovala do Prahy. K muzice to táhlo Yvettu, tehdy ještě Roubalovou, už odmala. Jak by ne, když v sobě měla zakódované muzikantské geny, za které může s největší pravděpodobností její muzikální dědeček stejně jako zpěvavá maminka. Chodila poctivě na klavír, ale pravda je, že o kariéře zpěvačky snila už od raného dětství.

Ale protože byla vzornou dcerou svých rodičů, vystudovala na jejich přání i obchodní školu. V té době už ovšem soukromě studovala hudební teorii a zpěv a svou touhu stát se zpěvačkou nikterak neskrývala.

Uměleckou kariéru začínala v roce 1946 v bratislavské operetě, kam ji tehdy angažoval František Kryštof Veselý. A právě na této scéně vytvořila mladá zpěvačka svou první divadelní roli v hudební verzi Gogolovy  Ženitby - a byla to prý škola profesionality. Po návratu do Prahy hostovala v Orchestru Jiřího Procházky a později v Orchestru Zdeňka Bartáka (1953 - 1960).

A když se mezitím objevila i v několika rolích na jevišti karlínské operety, přičemž Jan Werich jí vymyslel pseudonym Simonová, její sláva interpretky tanečních písní nabírala obrátky. Tehdy se z rodila kariéra jedné z nejúspěšnějších českých pop zpěvaček všech dob, jejíž největší sláva přišla až s nástupem k Orchestru Karla Vlacha. Psal se rok 1960.

Mezi její největší hity té doby patřily písně jako Páni kluci, však je znáte, Dříve než rozkvete kvítí, Chviličku spát, Já jsem zamilovaná, Zhasněte lampióny, Romantická, Malá černá kočička, Šel chlapeček na procházku nebo Romeo. Ve čtenářské anketě časopisu Mladý svět Zlatý slavík skončila v letech 1962, 1964 a 1965 na druhém místě. Mimochodem, ve filmu Limonádový Joe (1964) zastoupila svým zpěvem herečku Květu Fialovou.

Byl to Karel Vlach, který zajistil Yvettě Simonové nejen vstup do tehdejší první ligy či kvalitní repertoár, ale i pěveckého partnera, s nímž pak na osmadvacet let spojila svůj umělecký osud. Není sporu o tom, že v Milanovi Chladilovi (1931 - 1984) našla elegantní zpěvačka naprosto ideálního jevištního i pěveckého partnera stejně jako on jedinečnou kolegyni.

Ostatně Yvetta Simonová dodnes vystupuje, o čemž vyprávěla i Karlu Šípovi v jeho Všechnopárty. Její bohatý repertoár nedávno připomněl  Supraphon, když jí vydal výběrové 3CD Zlatá kolekce.

V soukromém životě byla Yvetta Simonová dvakrát vdaná. Poprvé za Františka Spurného, s nímž má syna Tomáše a s nímž se ale záhy rozvedla. Podruhé se vdala za skladatele Jaromíra Vomáčku, ale ani tento vztah, jakkoliv trval léta, nevydržel, a to ze starých známých důvodů. Také její druhý manžel neuvěřitelně žárlil, což i tentokrát dovedlo majitelku sametového altu k rozhodnutí nechat se rozvést.

Jako naprosto ideální životní partner se ukázal až Karel Vlach, dlouholetý zpěvaččin kapelník. Ten totiž nebyl žárlivý. 

Reklama

Výběr článků

Načítám