Článek
Světlo světa Carl Petersson spatřil roku 1981, ve věku patnácti let se začal věnovat studiu hry na klavír - pro budoucí profesionální kariéru v této oblasti hudby tedy již s velmi výrazným prošvihnutím vhodného termínu v dětství.
Nicméně ne vždy je nutno cepovat potomka k lásce a dovednosti k hudbě od útlého mládí, stačí připomenout našeho varhaníka Aleše Noska (také již v Trojici vícekrát rozeznívajícího Hanzelkovy varhany), který opustil slibnou dráhu automechanika a přesedlal na královský nástroj až v dospělosti.
Je přirovnávám ke geniálnímu kanadskému pianistovi - ne však k takřka stejnojmennému jazzmanovi, ale ke kapacitě, kterou byl svým způsobem podivínský Glenn Gould.
VIDEO: Carl Petersson živě
V prosinci 2008 Carl převzal z rukou švédského ministra kultury cenu Helsingborg cultural prize za svůj výkon v klavírních koncertech německého skladatele z druhé poloviny století páry (tedy v hudební oblasti, jak známo i z filmu Marečku, podejte mi pero!, použijeme raději termín století devatenáctého), Fridricha von Flotowa. Je také laureátem ocenění Längmanska Cultural Fund za roky 2007 a 2009) a Lions International, rovněž v roce 2007.
Perersson vystupuje jak sólově, tak s orchestrem - do koncertní síně Trojice, bývalé hřbitovní kaple, zavítá sám v neděli 21. října. Koncert pořádaný CKMěstaPísku začíná v 18 hodin.
Barevný podzim je jako stvořený k předchozí procházce pietním hřbitov - třeba tam potkáte i před vystoupením rozjímajícího Carla, o zastavit se u náhrobků Augustina Sedláčka nebo Otakara Ševčíka. Upírů se neobávejte, nicméně během archeologického zkoumání hrobů v minulosti jeden pod podlahou kostela při zkoumání odhalený dává předpokládat, že zde byla pohřbena osoba podezřelá z vampyrismu - ostatky mrtvého se tam nacházely v poloze na zádech, avšak s hlavou přetočenou obličejem dolů.