Hlavní obsah
Ilustrační foto ze Svatebního veletrhu v Bavorské Železné Rudě, rok 2010 Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Svatý Ondřej byl v lidové tradici považován za patrona nevěst. Připomeňme si staré zvyky a tradice

Dnes slavíme svátek sv. Ondřeje (30. listopad). Pro věštění budoucnosti se považoval tento den v lidové víře vedle Štědrého dne za nejdůležitější snad proto, že stál na počátku adventu. Svobodné dívky se snažily zjistit, kdy nebo za koho se vdají. Proto není divu, že byl sv. Ondřej patronem nevěst.

Ilustrační foto ze Svatebního veletrhu v Bavorské Železné Rudě, rok 2010 Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková
Svatý Ondřej byl v lidové tradici považován za patrona nevěst. Připomeňme si staré zvyky a tradice

Soudí se, že věštění na sv. Ondřeje je starobylého data a souvisí s kultem pohanských démonů, ochranou před zlem a mocí nastupující zimy.

Jak lidé věštili svou budoucnost? Čtyřmi hrnečky se přiklopila trocha hlíny, kus chleba, hřeben a prsten tak, aby ten, kdo chce znát svůj osud, nevěděl, kde se která věc nachází. Pak člověk jeden hrnek odklopil – pokud pod ním byla hlína, měl do roka zemřít, hřeben znamenal nemoc, chléb majetek a hrnek s prstenem předvídal svatbu.

Kdo byl svatý Ondřej 

Svatý Ondřej byl rybářem a pocházel z Betsaidy v Galilei. Byl učedníkem Jana Křtitele. Když poznal Krista, přivedl k němu i svého bratra a stal se jedním z prvních jeho učedníků.

Evangelia ho uvádějí jako jednoho z nejbližších Ježíšových učedníků, kteří směli být přítomni některým výjimečným událostem. Po Kristově ukřižování se Ondřej vydal do Řecka, kde působil jako apoštol křesťanství. Podle legendy byl v roce 70 n. l. v řeckém Patrasu odsouzen k smrti ukřižováním na kříži ve tvaru písmene X.

Svatý Ondřej byl v lidové tradici považován za patrona nevěst, rybářů (jako rybář se stal se svým bratrem sv. Petrem patronem rybářů), dále patronem Ukrajiny, Rumunska a Skotska.

Umělci je sv. Ondřej zobrazován jako starý muž s dlouhými bílými vlasy a vousy, s knihou evangelií v pravici, který se opírá o kříž ve tvaru X, na němž byl podle legendy umučen.

Proč děvčata chodila klepat na kurník 

Toho dne prováděla děvčata různé praktiky, jimiž hádala svého ženicha. V předvečer svátku zkoušela, která se dříve vdá tak, že každá vzala kousek chleba, položila jej na lopatu a čí kousek vzal pes jako první, tu čekala svatba nejdříve.

O půlnoci před svatým Ondřejem děvčata vstávala a chodila klepat na kurník, říkajíc přitom:

„Kohutku, kouhoutku, zakokrhej. Muže-li dostanu, vědět mi dej.

Slepičky, vy nechte kokotání, nekazte mi, nekazte vdávání." 

Ozval-li se kohout, mělo děvče naději, že se toho roku vdá. Ozvala-li se dříve slepice, znamenalo to, že děvče zůstane svobodné.

Také bývalo zvykem v ten den zasadit do květináče větvičku a zalévat ji vodou nabíranou do úst. Pokud se větvička zazelenala do Božího hodu (25. 12.) a vykvetla, bylo to pro dívku znamení, že se brzy vdá.

Zamilované dívky si také psaly jména mládenců na papírky a na noc si je vložily pod polštář. Ráno pak, jakmile se vzbudily, vytáhly jeden z papírků a čí jméno tam bylo napsáno, ten byl dívce souzen.

Pranostiky našich babiček napoví

Má-li svatý Ondřej na stromech kapky, bude příští rok hojnost ovoce.

Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.

Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní.

Sníh svatého Ondřeje žitu velmi prospěje.

Poletují-li na svatého Ondřeje včely, bude neúrodný rok.

Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše (6. 12.) už je zima celá naše.

Hrozí-li Kateřina (25. 11.) sněhem, přinese jej Ondřej.

(Zdroj: Knižní archiv české tradice, Medardova kápě – Jan Munzar)

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků