Článek
Uctívání sv. Huberta jako patrona lovu zavedl papež Řehoř III. v letech 731 - 741. Dodnes je pro všechny myslivce sv. Hubert symbolem myslivecké cti, patronem lovu a ochrany zvěře, tradic a mysliveckých obyčejů.
Právě na počest patrona sv. Huberta se koná již 6. ročník oblíbených Svatohubertských slavností na zámku Loučeň. Návštěvníci se mohou těšit na přehlídku jednotlivých typů loveckých psů (v 11.30 a 14 hodin). Sobota bude vyhrazena pro slídiče, mezi nimiž vyniká irský setr, v neděli bude den ohařů, mezi nimiž zaujímá hlavní roli domácí plemeno, český fousek.
V pozadí nezůstanou ani atraktivní sokolnické vystoupení dravých ptáků (v 11.15, dále ve 13 a 14.30 hodin). Tyto dravé ptáky si budete moci nejen prohlédnout z bezprostřední blízkosti, ale i za asistence zkušeného sokolníka si je posadit na ruku.
Svatohubertské slavnosti nejsou jen o ukázkách zvířat, ale i o hodování. Zvěřinové hody, během nich můžete potěšit své chuťové buňky nějakou vybranou zvěřinovou specialitou, připravila zámecká restaurace hotelu Maxmilian Lifestyle Resort i restaurace Vtipná kaše.
Na závěr prvního dne slavnosti v sobotu od 15 hodin proběhne v kostele Nanebevzetí Panny Marie Svatohubertská mše doprovázená trubači a podle myslivecké tradice pasování nových myslivců (o víkendu po oba dny od 16 hodin).
Po celém víkendu budou probíhat soutěže na téma myslivost a příroda i prohlídky zámku s Bílou paní, dětské prohlídky pro ty nejmenší, s ochutnávkou čokolády či kutnohorských vín. Programem budou provázet trubači Střední lesnické školy ze Šluknova. Program začíná v 11 a končí v 16 hodin
Legenda o sv. Hubertovi
Hubert, syn vévody Akvitánského Bertranda, žil na dvoře krále Theodorika III. na přelomu 7. a 8. století na území dnešní Francie. Naučil se číst a psát, získal rytířské dovednosti, ovládal zacházení se zbraní, lov a jízdu na koni. Když se po otci ujal vlády a při narození svého prvního dítěte ovdověl, hledal zapomnění v lovu.
Jednoho krásného nedělního dne se hnal krajem se svou družinou za nádherným bílým jelenem. Najednou jelen skočil do křoví, kam ani psi nemohli. Jezdci se zastavili, když v tom jelen z křoví vystoupil a mezi parohy mu zářil kříž. Psi s vytím utekli, koně zděšením frkali a vzpínali se.
Vévoda seskočil z koně, klesl na kolena a překvapeně hleděl, jak na něj promlouvá a vytýká mu jeho nezřízený život. Jelen zmizel a vévoda, pohroužen v myšlenkách, se vrátil domů. Pak hned odjel za biskupem Lambrechtem do Maastrichtu, který ho přivedl k pokání.
Když se stal biskupem v Liege, získal si velkou vážnost a úctu. Po smrti v roce 727 byl nejprve pochován v kostele sv. Petra v Liege, později ho převezli do adainského kláštera, kde spočinul v novém sarkofágu. Při prvním otevření jeho hrobu 3. listopadu 744 bylo nalezeno tělo netknuté. Na počest této události církev zasvětila tento den právě sv. Hubertovi. Později byl svatořečen a uctíván jako ardenský apoštol a myslivci jako jejich patron.