Hlavní obsah
Klenot Šumavy Kašperk Foto: Pavel Ouředník

Strohá silueta na hřebeni jako by cenila dva ostré zuby. Na značně strmém ostrohu neměl nepřítel moc šancí se ke kašperskému hradu přiblížit. Pokud to nebyl Anděl Páně, zdařilá pohádka se tu natáčela. Přestože je to k hradní fortně od parkoviště dost daleko, návštěvníků potkáte cestou požehnaně.

Klenot Šumavy Kašperk Foto: Pavel Ouředník
Šumavský šperk neboli hrad Kašperk

Hrad vystavěný jako hlídková zástava

Největší půvab získá hrad na podzim, kdy se okolní lesy začínají zbarvovat a nad údolími kolem stoupá mlha. Když k tomu chytnete slunce západu zář, tak je to obrázek jako z kalendáře.

Na svou dobu moderní pevnost Karlsberg zvanou vystavěli z příkazu císařské milosti Karla IV. Vít Hedvábný a Michal Parléř. Vybudovali druhý nejvýše položený hrad u nás, leží ve výšce 886 metrů nad mořem. Stavbu oválného půdorysu zvládli za pět let.

Kašperk ochraňoval zemské zájmy při značně frekventované obchodní stezce z Pasova do Prahy. A také těžbu kovů. Stříbro a zlato se tu těžilo vysoké ryzosti, procházela tudy Zlatá stezka. V nedávné době se dokonce uvažovalo o obnovení dolování zlata. Naštěstí to neprošlo. Třebaže Karel svlažoval s Buškem hrdlo trpkým vínem na nedalekých Velharticích, na Kašperk nikdy nezavítal. Hrad sloužil jako zástavní, Otec vlasti měl značné dluhy, takže pevnost půjčoval, kdykoli to bylo možné.

První ho měl v držení pražský arcibiskup Jan Očko, císařův přítel. Spolu s hradem bylo v zástavě prácheňské panství, značná část jihočeského kraje, s právem hrdelním. V husitských dobách ho drželi páni Zmrzlíci na Svojšíně a Orlíku. Petr Zmrzlík z Kašperka byl kališník, proto hrad neutrpěl újmy. Zato nedaleké Rabí bylo Žižkovi trnem v oku, při obléhání pak i třískou v bulvě zapíchlou.  

Levný stavební materiál

Zmrzlík mladší jezdil coby husita plundrovat do Bavor. Dalšími majiteli byli Šternberkové, Švamberci, za Rudolfa II. už ztrácel na významu, panství se postupně rozprodávalo. Na hrad došlo roku 1617.

Město Kašperské Hory, tehdy Rejštejnské, zpustlou stavbu koupilo, ale moc o ni nedbalo. Roku 1655 vyšel výnos o boření pevných hradů, což si řada měšťanů vyložila jako nájezdy na levný stavební materiál. Hrad ale nyní naopak pod městem vzkvétá, i přes živelné pohromy, jako bylo stržení věžní krytiny při nedávném orkánu.  

Bohatý kulturní program

„Pro letošní rok připravujeme nové interaktivní prohlídky pro děti základních škol, které nesou název Staň se purkrabím nebo hradní paní. Děti si během prohlídky vyzkouší, jaké by to bylo žít na středověkém hradě v dobách rytířů a hradních paní. Sami např. zjistí, jak důležitá je dostupnost základních surovin, děvčata si vyzkouší středověkou hru pro dámy nebo porovnají středověké hračky s těmi současnými.

Pokračujeme v prohlídkách hradu nazvaných Stavba hradu. Návštěvníci se seznámí se stavbou a přestavbou hradu po požáru koncem 15. století. Kašperk je totiž první hrad, kde přímo před zraky návštěvníků ožije středověká komnata. Ocitnou se uprostřed místnosti, která se staví, vybaví se nábytkem a nakonec kvůli požáru zanikne. Okruh vidělo již několik desítek tisíc návštěvníků a setkal se s velkým ohlasem,“ uvedla Jana Švejdová z Infocentra Kašperské Hory.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků