Článek
Inspirace Penzionem pro svobodné pány je nabíledni. Zvláště když před budovou vidíte barevné dřevěné sochy.
Léto umí býti rozmarné, téměř vančurovské. I to se vybaví, říční lázně a v pruhovaných plavkách vážní mužové konstatující, že tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným... Ale nic nešťastného na Skřípáku, jak ho nazývají místní, není, ba naopak je tu atmosféra přímo báječná.
Poetická galerie v bývalém mlýně
Penzion je galerií, povětšinou ale nepřístupnou, jejímž majitelem je Josef Zahradník. Sám sebe označuje za podivína. Prý tu bývala desítka umělců, až to vypadalo jako v penzionu, odtud přišel i nápad pro pojmenování galerie. Nyní zbyl se synem ve své kumštýřské huti sám. Objekt zakoupil před lety v havarijním stavu, postupně ho uvedl do života, tvoří tu ze dřeva a kovu, syn Petr se věnuje keramice.
Na Skřípáku má chatku i básnířka a fotografka Petra Badinová. Její verše uvidíte na podezdívce jejího obydlí, jsou krásné, něžné, i člověk, kterému poezie moc neříká, pozná, jak jsou do duše i z duše plynoucí. Petra každým rokem vydává kalendář s přírodními motivy se zakomponovanými verši. Při vydání se na Stříbském mlýně sejdou desítky známých i méně známých, aby prožili krásnou a neopakovatelnou atmosféru křtu.
Stříbský mlýn byl postaven v roce 1586 Janem Stříbským z Kružce. Patřily k němu polnosti, vinohrady, louky. Střídal majitele, na počátku minulého století Kašpar Máca si přibral ke mletí i poskytování rekreačních a pohostinských služeb. Po válce mlýn znárodnili, bylo v něm i učiliště, to ale netrvalo dlouho, objekt řadu let zahálel, než ho Zahradník koupil.
Jihlava přitékající od Ivančic je tu přehrazena, nad i pod splavem je parádní koupání, v mělkém korytě najdete řadu ostrůvků. Písčitá náplavka vábí hlavně menší děti, jsou tu takzvané říční lázně s dlouholetou tradicí, u rozsáhlé travnaté plochy je k občerstvení připraven stylový bufet Na parníku.
Vychvalovat se dá donekonečna, nejlepší ale je vidět to na vlastní oči. Takže až pojedete do Ivančic, nezapomeňte na Skřípák.
