Hlavní obsah
Foto: Vratislav Konečný

Středočeské skvosty: Kam zmizela Bílá paní z Okoře?

Kam zmizela Bílá paní z Okoře? Nikam, žádná tu nikdy nebyla, přesto jsme tuhle písničku zpívali u táboráků i na rekreacích do úmoru. Přitom řada z nás nevěděla, co to Okoř je. O erotických hrátkách šerifa s přízrakem nikdo nepochyboval. A ta cesta k hradu? Vydejme se po ní.

Foto: Vratislav Konečný
Středočeské skvosty: Kam zmizela Bílá paní z Okoře?

Projedete stejnojmennou obcí a najednou se po vybrání zatáčky vyloupne na konci louky zřícenina. Vypadá jak osma vlevo dole roztříštěná kleštěmi nešikovného zubaře. Přitom se jedná o unikátní stavbu, hrad postavený téměř na rovině.

Významná památka z karlovské doby vznikla na místě staršího opevnění na skalce nad potokem. V písničce se zpívá, že na konci cesty stojí krčma jako hrad. Stávala, měla jméno U Šumů, lid lesní ji rád navštěvoval, ale nyní není pod stromy místo k hlavy složení a táboráku zažehnutí. Trempíře tu již nepotkáte, v restauraci Dělová bašta se ale nabaštíte dobře.

Naši furianti měšťanští

Hrad má pozoruhodnou historii, postavit ho nechal před rokem 1359 pražský patricij František Rokycanský. Chtěl ukázat šlechtě, že si může dovolit sídlo hodné šlechtice. Připomíná to Troškovu komedii Slunce, seno... – Když vy přistavíte, tak my to poženeme vo štok! Když vy břízolit, tak my kachličky. Bylo to naprosto ojedinělé, aby měšťan dostal svolení hrad sobě zbudovati.

Rokycanští se tu drželi asi padesát let, dalšími majiteli byli královský podkomoří Mikuláš, Jindřich Lefl z Bechyně a Lažan, pražský apatykář Ludvík. Toho z Prahy na Okoř vyhnali husité. V roce 1420 tu pobýval Jan Hus, kališníci hrad bez boje obsadili o rok později.

Pánové z Donína, erbu paroží a čeřenu, hrad přestavěli a opevnili pro případ dělostřeleckých půtek. Na nově chráněném nádvoří vyrostl i pivovar, žízní obyvatelé netrpěli. Maršálek království a pán zboží slánského na Smečně sezením Hynek Bořita z Martinic koupil panství, Jiří Bořita Okoř nechal upravit v renesančním stylu, vnitřek se změnil na pohodlnější zámek.

Třicetiletá válka postihla i zapadlý kout u Prahy, zničen byl hrad i ves. Majetek získali pražští jezuité. Snažili se hospodářství zvelebit, zatrhl jim to ale roku 1773 papež Kliment XIV. Zrušil řád a mniši museli odejít. Ač Jirásek psal o této době jako o temnu, fratres se zasloužili velmi o vzdělanost, kněží roznášeli české knihy po království. Vzpomíná se jen Koniáše, buditelé se nám vytrácejí. Ruina pustla, její správce hrad rozprodával, kolembydlící měli hezké šutry na stavbu obydlí na dosah.

Roku 1800 se zřítila velká část hranolovité věže. Po projití dřevěnou fortnou se octnete ve spodním hradě, moc z něj nezbylo, z horní zdi paláců, sklepení, část refektáře. Ruina se stala útočištěm chudiny. V roce 1921 Okoř přešla pod Klub českých turistů, vlastnili ho do roku 1950. Nyní je v majetku Středočeského muzea v Roztokách.  

Bílá paní, čili Perchta, se u nás převážně traduje na panstvích pánů z Růže, nebo Žerotínů. Perchta má původ v předkřesťanských  časech, byla to milenka severského Odina, germánského Wotana. Někdy byla k lidem krutá, je popisována jako noční běs, jindy, když se to hodilo, milost sama, holka jako květ.

Hrad je otevřen o víkendech do prosince od 10 do 16 hodin. www.hrad-okor.cz  

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků