Stopy po střelách sovětských vojsk ze srpna 1968 zůstanou na fasádě Národního muzea

Podobně dopadly domy na Vinohradské třídě nebo na nábřeží.

První opravy, protože budova byla značně zdevastována, proběhly v sedmdesátých letech minulého století kamennými plombami, filuňky. Přitom byly světlé plochy na sochách a fasádě zatřeny tmavou barvou, došlo k jejich patinaci, což se v nynější době odstranilo, takže hořický pískovec dostane původní světlejší barvu na celém objektu.

Nynější rekonstrukce historické budovy Národního muzea zahrnuje i opravu a úpravu fasády. Při bezhlavém ostřelování byla poničena omítka, reliéfy, sochařská výzdoba, zasažen byl i vnitřek budovy. Při rekonstrukci bylo již od počátku rozhodnuto, že na fasádě zůstanou stopy po střelbě jako připomínka vpádu vojsk.

„Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě zřetelné stopy v podobě kamenných filuňků, tvořících náhradu za kamenné části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou umístěnou u vchodu do muzea mementem srpnových událostí,“ uvedl náměstek generálního ředitele Národního muzea Milan Plaček.

Národní muzeum při rekonstrukci úzce spolupracuje s památkáři, aby byl co nejvíce zachován cenný objekt v původním stavu. Národní muzeum při provádění veškerých prací v Historické budově spolupracuje se zástupci Národního památkového ústavu, kteří na činnosti dohlížejí.

„Po očištění fasády se výrazně setřel kontrast mezi původními kamennými částmi a do nich vložených plomb vysprávek po střelách. Aby zcela nezanikly, ponechá se barevná odlišnost těchto míst a nedojde ke sjednocení retuší. Národní památkový ústav považuje za prioritní monumentální celistvé působení architektury budovy muzea, tvořící závěr Václavského náměstí,“ dodala Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.