Hlavní obsah
Dostaveníčko s naprosto ojedinělým počtem českých panovníků a jejich manželek je možné dát si v malé obci pod Orlickými horami – Sedloňově. Foto: obec Sedloňov (archiv)

Sto dvacet dva českých panovníků a jejich manželek se sešlo v Sedloňově

Dostaveníčko s naprosto ojedinělým počtem českých panovníků a jejich manželek je možné dát si v malé obci pod Orlickými horami – Sedloňově. Sešlo se jich tam celkem sto dvacet dva.

Dostaveníčko s naprosto ojedinělým počtem českých panovníků a jejich manželek je možné dát si v malé obci pod Orlickými horami – Sedloňově. Foto: obec Sedloňov (archiv)
Sto dvacet dva českých panovníků a jejich manželek se sešlo v Sedloňově

Až do konce srpna je totiž každý den od 15 do 17 hodin přístupná unikátní výstava polychromovaných plastických dřevořezeb českých panovníků a jejich manželek z dílny známé sedloňovské výtvarnice Jarmily Haldové v budově sedloňovského obecního úřadu.

Dřevořezby přitom Jarmila Haldová zpracovává do nejmenších detailů. Informace pro výtvarnou podobu hledá v literatuře i v muzeích.

„Zvláště nejstarší období jsem konzultovala s historiky. Je zajímavé, že máme spoustu literatury o tom, jak se oblékali Římané, ale o době mnohem pozdější málo. Je to i tím, že se během 9. a 10. století začala Evropa proměňovat, různě se přesouvaly davy lidí a zároveň se utvářely první státní útvary. Čerpala jsem i z nálezů na Pražském hradě, kde se našly kovové gombíky, uložené v párech v místech klíčních kostí. Neví se, zda byly součástí oděvu, ale myslím, že plášť udržet nemohly. Možná byly zavěšené na čelence,“ popisuje období příprav výtvarnice.

Práce na panovnické družině trvají již mnoho let. Koho z panovníků tedy vytvořila jako prvního? „První byl Jiří z Poděbrad. Potom Karel IV., Rudolf II. a několik manželek. Teprve potom jsem to vzala systematicky od prvních Přemyslovců.“

Úplně na začátku ovšem stály celé soubory obrazů panovníků na zámcích a hradech, jež Jarmila Haldová vždy obdivovala: „Věděla jsem, že nic takového mít nemůžu, že si to jedině musím sama udělat.“

Dále přiznává, že ji zaujalo i to, že u panovníků lze sledovat historický vývoj kostýmů a odívání, k čemuž měla vztah díky své babičce – švadleně a rodičům, kteří dělali loutky.

Všechno však začalo, když byla Jarmila Haldová ještě dítě: „Nadšenec pro historii jsem od dětství a v panovnících se vše krásně skloubilo. Na jednotlivých postavách vlastně probíhá celá naše historie.“

A přesně to si uvědomí každý, kdo si výstavu dřevořezeb českých panovníků a jejich manželek v Sedloňově nenechá ujít.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků