Článek
Legendární zbraně
Pušky, které legendy románů proslavily, uvidíte ve Ville Shatterhand u Drážďan. Podle Maye měla medvědobijka, někdy ji nazýval bůvolobijkou, dostřel 1800 metrů olověnými kulemi. Henryovka měla být vyrobena ve 12 exemplářích, 11 se jich ztratilo, poslední měl spisovatel. Měla excentrický otáčivý zásobník. Dostřel 1500 metrů, k ním prý měl u pasu 1728 patron.
Stříbrná puška, s níž měl být Vinnetou pochován, je také vystavena, May ji prý nemohl nechat padnout do ruky případným kořistníkům.
Radebeul je předměstí Drážďan, ve Ville Shatterhand sídlí muzeum Karla Maye, v zahradě za ním stojí srub Bärenfett (Medvědí sádlo), je v něm umístěna expozice o životě severoamerických indiánů.
May napsal desítky románů ponejvíce situovaných do Severní Ameriky, ale také do Afriky, Ameriky střední, na Balkán, Střední východ. Vinnetoua poslal i mezi beduíny. Základní myšlenkou pohádek pro děti i dospělé byl souboj dobra se zlem.
Nelíčil pravou tvář života na Západě, nesmiřitelné války mezi indiánskými kmeny a osadníky, proto se to tak dobře četlo a stále ještě čte. Vytvořil mnoho postav, se kterými zalidnil díla, sám se stylizoval do role Old Shatterhanda, nebo na Balkáně a Blízkém Východě jako Kara ben Nemsí. Spravedlivého Němce, ochotného pomáhat potírat násilí po boku dalších - Vinnetoua, Inču-čuny, nechyběla ani milostná vzplanutí ke Nšo-či, Ribaně.
Dalšími mu sekundujícími zálesáky byli Old Firehand, jeho první románová postava, Old Surehand, a řada dalších včetně komických figur jako například Sam Hawkins, na Balkáně Hadži Halef Omar…
Měšťák zálesák
Do Radebeulu se May přestěhoval roku 1895, tehdy tu moc domů nestálo. May přes své touhy po Divokém západě byl měšťák, hlavní slovo doma měla jeho žena Emma, která se za svého muže styděla, ve vile pořádala dýchánky a měla hodně ráda pohodlí.
Mayovy romány plné fantazie, rovnosti, volnosti, bratrství naprosto nekorespondovaly s realitou, život byl o něčem jiném. Neměl lehké mládí, když ho obvinili pro drobnou krádež, usmyslel si, že se stane zločincem. Občas něco ukradl, občas zpronevěřil, dokonce se vydával za policistu a zabavoval různé předměty. Skončil na čtyři roky ve vězení.
May posléze začal psát, živil jako autor nejprve krušnohorských črt, potom dobrodružných povídek. První byla o Old Firehandovi. S nakladatelem, u něhož vydával, se zprvu rozešel, aby se k němu po pár letech, kdy už byl ženatý, vrátil.
Nakladatel i Emma na něho tlačili, musel psát neustále. May se začal do svých postav stylizovat, vypovídají o tom i portréty ve vile. V letech 1899 až 1890 se vypravil do Orientu, kde vystupoval jako Kara ben Nemsí. Cesta mu přinesla zklamání, země jeho snů vypadaly zcela jinak.
Nakonec se do něho pustil i bývalý novinář Lebius, obvinil ho z nemorálního života a různých nepravostí. May toho na sklonku života už měl dost. Nakonec se ženou odjel podívat se do Států, na Apačovu vlast. Také ho zklamala. V roce 1912, po vyhraném sporu nad Lebiusem, zemřel.
