Článek
Jde o kolektivní dílo, jehož autory je pět mladých pražských výtvarníků – Jan Vagaday, Jack Laing Aiken, Michal Papež, Nicolas Prokop a Marek Šilpoch, kteří společně tvoří kolektiv GoJo.
Jak funguje spolupráce v kolektivu a jak kolektiv přistoupil k instalaci nového objektu v zahradě PASKu, o tom si popovídáme s jedním z jeho členů - Janem Vagadayem.
Můžete se nám představit? Co je kolektiv GoJo?
GoJo collective je uskupení, které prochází od svého vzniku před zhruba pěti lety nepřetržitým vývojem. Věnujeme se širokému spektru věcí a pohybujeme se na pomezí výtvarné tvorby, prostorových intervencí a dalších experimentů včetně různých akcí a happeningů. Jsme vlastně spíš otevřenou platformou pro kohokoliv, kdo má zájem spolupracovat. Na instalaci hnízd pro zahradu klatovského Pavilonu skla PASK se podíleli jmenovitě Nicolas Prokop, Michal Papež, Marek Šilpoch, Jan Vagaday a Jack Laing Aiken.
Jak vlastně pracujete a co jste připravili pro zahradu klatovského Pavilonu skla?
S nápadem na práci se sklem přišel Marek Šilpoch, který jej studoval v ateliéru Ronyho Plesla na pražské UMPRUM. Ale projekt samotný vlastně vyplynul z naší dlouhodobé spolupráce s Harmony Rec, pro které jsme zpracovávali světelné instalace a scénografii pro jejich hudební akce. Tématem v této spolupráci pro nás byly přírodní struktury, a ty jsme v aktuální instalaci doslova otiskli do skla. To pro vznik těchto objektů.
Na zahradu Pavilonu skla jsme přivezli pět z těchto skleněných objektů. Přesněji řečeno jsou to hnízda z klacků, které posloužily jako forma pro skleněný objekt – bublinu formou zdeformovanou. I když byly tyto objekty na zahradě k vidění již minulé léto, tentokrát jsme se rozhodli jim navrátit jejich původní podstatu, tedy podstatu světelného objektu.
Sestavení pěti hnízd trvalo několik hodin. Naštěstí už nějaké zkušenosti máme, takže konstrukci jsme měli rychle, ale finální forma, to byl proces, který jsme vymysleli tady na zahradě. Nejde ale jen o skleněnou expozici, ale i světelnou, takže nejzajímavější je ji sledovat v noci.
Jak vás vlastně napadla hnízda a pták Noh?
Názvy jednotlivých objektů se většinou rodí samy od sebe při vlastní tvorbě anebo v průběhu tvůrčích diskusí, které realizaci vždy doprovázejí. Hnízdo jako přírodní kolébka, která svou formou chrání a zároveň utváří objekt v něm ukrytý. Co se ptáka Noha týče, tak o jeho existenci jsme se i my osobně dozvěděli až z médií a jeho vznik přisuzujeme kreativitě kurátorky výstavy PhDr. Jitky Lněničkové.
Jaký vztah máte ke klatovskému Pavilonu skla?
V rámci užšího kolektivu GoJo jsme také dva praktikující architekti, a tak máme k architektuře jako takové blízký vztah. Ta je také mimo jiné velice důležitým elementem při našich intervencích, jež většinou přímo reagují na kontext, pro který jsou vytvářeny. Proto jsme byli potěšeni, že můžeme naší tvorbou doplnit tak kvalitně zpracovaný areál, kterým je klatovský Pavilon skla se svou zahradou.
