Hlavní obsah

Skautský Štědrý den v Habartově nabídl setkání na náměstí i výpravu ke krmelcům

Novinky, Aleš Plevka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Štědrý večer je jedním z nejhezčích dnů v roce, a proto ho chceme prožít s těmi, které máme rádi. Mezi ty v Habartově řadí svou nejbližší rodinu, ale i také brášky a sestry ze skautského života.

Foto: Aleš Plevka

Po vyprázdnění všech tašek a batohů se u krmelce vytvořila pěkná hromádka kaštanů, jablek a usušeného pečiva

Článek

Čtyřiadvacátý prosinec dopoledne patří především rodině. Na pořadu jsou nezbytné přípravy, které mají zajistit co možná nejpodařenější vyvrcholení dne v podobě společné večeře a setkání u stromku s dárky.

Po obědě však skauti ze střediska Dýmka vyrážejí do klubovny, odkud pak obtěžkáni taškami a batohy nasměrují své kroky k jednomu z krmelců. Asi dvouhodinový výšlap má dva důvody. Za prvé je žádoucí nedočkavé děti vytáhnout z domovů na čerstvé povětří a dát tak rodičům možnost dopřipravit všechna překvapení - a druhým důvodem je, že chceme i lesní zvěři dát najevo, že tento den je pro nás lidi poněkud jiný.

I letos se tedy vydal zástup asi třiceti postav k několik kilometrů vzdálenému krmelci. Pochutinám dominovaly na podzim nasbírané žaludy a kaštany, ale nechyběla ani jablka a usušené pečivo. Když jsme vše na místě určení vysypali, byla toho pořádná hromada. A i když letošní zima, tu pořádnou klasickou nepřipomíná ani zdaleka, zvířatům naše dary určitě přijdou k duhu.

Na místě jsme strávili ještě několik minut. Ve společném kruhu jsme si zazpívali a vyslovili desítky přání, jimž dominovalo přání zdraví a také to, abychom se zase za rok na této výpravě opět sešli. Poté jsme se rozbahněným lesem vydali zpátky domů. Bylo již pozdní odpoledne, a tak napětí a nedočkavost hlavně u dětí stoupá. Je však čas ještě na nějakou tu pohádku a pořádnou koupel.

V podvečer přichází to nejočekávanější, okamžik, který ukáže, jestli si Ježíšek náš dopis pečlivě prostudoval a pod stromeček stihnul dodat vše, co jsme si přáli. Následuje samozřejmě radost z dárků a poté snad i nějaká ta lidová tradice.

Před desátou hodinou večerní, ale přichází ten správný okamžik opustit teplo domova, obléci se a vyrazit na habartovské náměstí Přátelství, kde jsme před mnoha lety založili tradici štědrovečerního setkávání.

Mezi desátou a jedenáctou se tady shromáždí několik set lidí. Letos se jich odhadem sešlo něco mezi pěti a šesti sty. Nechyběl stánek se svařeným vínem a čajem, obojí je díky příspěvku z města distribuováno, a pod připraveným altánem se připravovali členové místní kapely Fíci, která zpříjemnila sváteční chvíle pěknou porcí muziky.

Všechny přítomné pozdravil starosta Ivo Zemek, který neopomněl vánoční i novoroční přání. Pak již bylo vše v režii Fíků, kteří si na svém playlistu připravili mix koled a folkových písní, jež v tento den udělají radost každému. Zvuk kytar, houslí a basy se nesl celým městem a byl báječnou kulisou pro to, aby si lidé vzájemně přáli jen to nejlepší.

Po hodince se náměstí postupně opět vyprazdňuje. Část skautíků však ještě míří na nedaleký kopec Hrádek, aby si vychutnala kouzlo magické noci a na jeho vrcholu zasoutěžila o nejlepší bramborový salát a vaječný koňak. Štědrý den byl na zážitky a setkání opravdu štědrý, ať je tomu za rok stejně.

Reklama

Výběr článků

Načítám