Hlavní obsah
V pískovci jsou patrné otvory po vysekaných místnostech,i po nosných trámech,vyhlídka z vrcholu je skvělá Foto: Vratislav Konečný

Skály jsou jedním z nejromantičtějších hradů nejen na Broumovsku

Nazlátlé bukové listí určitě neklouzalo pod nohama útočníkům (buky tu tehdy nerostly), kteří se stahovali kolem rozsáhlého hradu Skály. Rozeklaný pískovcový blok byl mohutně opevněn, úkryt to byl znamenitý a posádka na šarvátky zvyklá. Šturm do kopce proti lukům a kuším, podporovaným sprškou kamení, býval odsouzen k nezdaru

V pískovci jsou patrné otvory po vysekaných místnostech,i po nosných trámech,vyhlídka z vrcholu je skvělá Foto: Vratislav Konečný
Skály jsou jedním z nejromantičtějších hradů nejen na Broumovsku

Pozůstatek hradu Skály, zvaného též Kočka nebo Bischofstein, zkráceně Bižik, najdete nad městem Teplice nad Metují. V době jeho vzniku v Broumovském výběžku mnoho kolonizátorů nebylo, pár usedlostí a dvorů patřilo pod broumovský klášter. Trosky kdysi docela mohutného hradu se tyčí nad romantickým jezírkem a bývalým zámečkem Skály, v současnosti majetku soukromém.

Opevnění bylo zbudováno až na konci 14. století, první zmínky jsou z roku 1393. Stavitelem měl být rytíř Matěj Salava, posléze husitský radikál. Hrad se zapsal záhy do povědomí bohatých příhraničních slezských a lužických měst. Husitská posádka spolu s dalšími s okolních hrádků (Adršpach a Střmen) plenila a vypalovala pohraničí.

Nakonec jich měli sousedi plné zuby, zorganizovali trestnou výpravu, hrady pobořili a vypálili. Stalo se roku 1447. Záhy však asi pro svou strategickou polohu byl obnoven, usadil se na něm jakýsi Kočka, hrad se začal nazývat Katzenstein.

Od jezírka, kolem nějž vede naučná stezka po okolí skal, stoupá k vrcholu cesta, v tomto čase dosti kluzká. Po pár minutách se octnete pod nejvyšší skálou, po žebři skalní branou vstoupíte na někdejší nádvoří. Další žebříky vedou na vrchol. Z plošiny, kde se dříve podle rekonstrukce vymalované na informační tabuli nacházela dřevěná obranná věž, je parádní výhled. Na Broumovsko, i na okraj teplicko-adršpašského skalního města.

Dva tisíce na hrstku obránců nestačily

Jedním z dalších držitelů hradu, po okolních skalách mohutně opevněného věžičkami a palisádami, byl vnuk Jiříka z Poděbrad, kníže Bartoloměj Minsterberský. Také se svářil se Slezany, ti dali dohromady na 2000 zbrojného lidu a pod vedením knížete z Legnice přitáhli roku 1513 pod hradby. Se zlou se potázali, na tehdejší dobu to byla síla vojska, ničeho nezmohli, zato krutě zplundrovali okolí a odtáhli.

Hrad měl ještě krátce několik majitelů, ale ti ho moc neudržovali. V roce 1567 je uváděn coby pustý.  

Zámeček Skály

Podhradní Skály nechali vystavět v roce jako tvrz s hospodářským dvorem 1582 Čertorejší z Čertorej. Královéhradecký biskup F. M. Sobek z Bílenberka ji od nich koupil, nechal přestavět na zámek, používaný jako církevní letní sídlo.

Posléze empírově upravený zámek se v roce 1950 změnil na Jiráskovo muzeum, vztahující se k románu Skály a dalším dílům souvisejícím s východními Čechami. Muzeum v roce 1974 zavřeli, poté se z něj stalo rekreační zařízení, nyní je tu ubytovací zařízení s restaurací.

V 60. a 70. letech jsme do okolí jezdili na vandr, lezení na Bižíku bylo velmi populární, skály byly navštěvovány spoustou lezců.

Je tu krásně v každé roční době, nyní, kdy opadalo listí ze stromů a je výhled, asi nejlépe. Jen v zimě to ve skalách pořádně klouže a hrozí nebezpečí úrazu. I tak sem občas někdo zamíří.       

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků