Hlavní obsah
Cristóbal Gutierréz teď spokojeně žije v Česku Foto: Vojtěch Žák

Situace ve Španělsku se stále zhoršuje, každý osmý Španěl utíká do zahraničí

Záhy poté, co Španěl Cristóbal Gutierréz dostudoval vysokou školu, neměl ponětí o tom, co s ním bude. Španělský státní dluh v roce 2011 činil 316 miliard eur a pravidelně rostl, pětina lidí Španělů nemohla najít práci a situace se nelepšila. Jako mnoho jiných vyrazil za prací do zahraničí.

Cristóbal Gutierréz teď spokojeně žije v Česku Foto: Vojtěch Žák
Situace ve Španělsku se stále zhoršuje, každý osmý Španěl utíká do zahraničí

Poslední rok svého studia strávil Gutierréz v Kanadě. „Domů jsem se už nevracel. Nemělo by to smysl,“ vysvětluje, proč zamířil rovnou do Berlína. Když neuspěl v Německu, přesunul se do Prahy a nakonec i do Brna. Tam konečně získal práci v mezinárodní společnosti Webnode. 

Není to tak, že by se ve Španělsku nedala najít práce. Není to ale práce, kterou by chtěl kdokoliv dělat. „Nikomu se nechce sbírat po ránu vajgly z ulic, ať už máte vystudovanou vysokou školu nebo ne,“ říká Cristóbal Gutierréz.

V první třetině tohoto roku dosáhla nezaměstnanost ve Španělsku rekordních 27 procent. Kvůli tomu vyrazilo do zahraničí ještě víc lidí než dřív. „Jen za poslední rok odjelo patnáct lidí, které znám,“ říká Gutierréz. V zahraničí momentálně pracuje více než šest milionů Španělů – tedy každý osmý Španěl.

Ekonoma Libora Žídka z Masarykovy univerzity to ale neznepokojuje. „Ekonomická recese je v hospodářství přirozená. Protože eurozóna nefungovala ve Španělsku ideálně, je tato recese hluboká a dlouhá. Země se s ní ale dříve nebo později vypořádá,“ říká Libor Žídek.

Za všechno může euro

Podobnou zkušenost má Gutierrézův kolega Gonzalo Fernández. „Pracoval jsem ve stavební společnosti. Pak přišla krize a lidé si nemohli dovolit kupovat byty. Společnost přicházela o zisky, začala nám platiti se zpožděním. Když se situace ještě zhoršila, z firmy jsem odešel,“ vzpomíná Fernández.

Přihlásil se na magisterská studia marketingu, aby mohl snáze najít práci. Když na konci studia dostal nabídku, aby odjel na stáž do Česka, neváhal. Nakonec v Česku i zůstal – stejně jako Gutierréz pracuje pro Webnode.

Oba se shodují na tom, že zavedení eura Španělsku nepomohlo. „S nástupem eura se všechno zdražilo. Platy se ale nezvedly,“ vysvětluje Fernández.

Jak ubývalo práce, španělský venkov se začal vylidňovat. „V mém rodném městě žilo kolem tří tisíc lidí. Před nástupem eura měl práci každý. Dnes je vesnice o polovinu menší. Všichni odešli hledat práci do velkých měst nebo do zahraničí,“ vzpomíná Cristóbal Gutierréz.

Ekonom Libor Žídek přesto nevidí situaci tak černě. „Na rozdíl od USA, v eurozóně pohyb pracovní síly moc nefunguje. Což je jedna z příčin nezaměstnanosti. Odliv pracovní síly ze země ale snižuje tlak na španělský sociální systém,“ vysvětluje Žídek.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků