Článek
Poslední rok svého studia strávil Gutierréz v Kanadě. „Domů jsem se už nevracel. Nemělo by to smysl,“ vysvětluje, proč zamířil rovnou do Berlína. Když neuspěl v Německu, přesunul se do Prahy a nakonec i do Brna. Tam konečně získal práci v mezinárodní společnosti Webnode.
Není to tak, že by se ve Španělsku nedala najít práce. Není to ale práce, kterou by chtěl kdokoliv dělat. „Nikomu se nechce sbírat po ránu vajgly z ulic, ať už máte vystudovanou vysokou školu nebo ne,“ říká Cristóbal Gutierréz.
V první třetině tohoto roku dosáhla nezaměstnanost ve Španělsku rekordních 27 procent. Kvůli tomu vyrazilo do zahraničí ještě víc lidí než dřív. „Jen za poslední rok odjelo patnáct lidí, které znám,“ říká Gutierréz. V zahraničí momentálně pracuje více než šest milionů Španělů – tedy každý osmý Španěl.
Ekonoma Libora Žídka z Masarykovy univerzity to ale neznepokojuje. „Ekonomická recese je v hospodářství přirozená. Protože eurozóna nefungovala ve Španělsku ideálně, je tato recese hluboká a dlouhá. Země se s ní ale dříve nebo později vypořádá,“ říká Libor Žídek.
Za všechno může euro
Podobnou zkušenost má Gutierrézův kolega Gonzalo Fernández. „Pracoval jsem ve stavební společnosti. Pak přišla krize a lidé si nemohli dovolit kupovat byty. Společnost přicházela o zisky, začala nám platiti se zpožděním. Když se situace ještě zhoršila, z firmy jsem odešel,“ vzpomíná Fernández.
Přihlásil se na magisterská studia marketingu, aby mohl snáze najít práci. Když na konci studia dostal nabídku, aby odjel na stáž do Česka, neváhal. Nakonec v Česku i zůstal – stejně jako Gutierréz pracuje pro Webnode.
Oba se shodují na tom, že zavedení eura Španělsku nepomohlo. „S nástupem eura se všechno zdražilo. Platy se ale nezvedly,“ vysvětluje Fernández.
Jak ubývalo práce, španělský venkov se začal vylidňovat. „V mém rodném městě žilo kolem tří tisíc lidí. Před nástupem eura měl práci každý. Dnes je vesnice o polovinu menší. Všichni odešli hledat práci do velkých měst nebo do zahraničí,“ vzpomíná Cristóbal Gutierréz.
Ekonom Libor Žídek přesto nevidí situaci tak černě. „Na rozdíl od USA, v eurozóně pohyb pracovní síly moc nefunguje. Což je jedna z příčin nezaměstnanosti. Odliv pracovní síly ze země ale snižuje tlak na španělský sociální systém,“ vysvětluje Žídek.
Teprve v Brně našel Cristóbal práci.