Hlavní obsah

Šárka Hrouzková představila svou výtvarnou tvorbu spojenou s pedagogickou činností

Novinky, Stanislava Dvořáková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Klub přátel umění v Ústí nad Orlicí otevřel v pátek 23. března vernisáží v Galerii pod radnicí výstavu koláží s osobitým vyzněním stop a otisků Struktury - povrchy, s doplněním informací o pedagogické práci s dětmi na úseku výtvarného umění.

Foto: Stanislava Dvořáková

Klub přátel umění přivítal na vernisáži autorku vystavených prací - výtvarnici a pedagožku Šárku Hrouzkovou.

Článek

„Šárka Hrouzková, malířka a výtvarná pedagožka, ač se narodila v roce 1954 v Ostravě, od roku 1990 žije a pracuje ve východních Čechách v Dolním Újezdě u Litomyšle.

Od dětství inklinovala k umění, které nakonec určilo její životní dráhu. Po ukončení studia na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, oboru výtvarná teorie, výchova a bohemistika, působila několik let jako učitelka výtvarného oboru. V učitelském povolání pokračovala i po přestěhování do východních Čech, kde v roce 2000 s kolegyní Pavlínou Vomočilovou založila v Dolním Újezdě soukromé Výtvarné studio, které se od září 2009 stalo soukromou ZUŠ, o.p.s. V současné době je také členkou Unie výtvarných umělců pardubického regionu a Klubu konkretistů KK3.

Kurzy této školy absolvuje ročně na 210 dětí z celého litomyšlského okresu od předškolního až do maturitního věku. Otevřením poznání jak vyjádřit své emoce, naladit se na krásu světa a umět ji zobrazit, škola zároveň vychovala řadu uměleckých osobností.”

Tím končilo úvodní slovo členky Klubu přátel umění Marie Šedové a dalšího přiblížení své umělecké cesty se ujala sama autorka vystavených obrazů Šárka Hrouzková:

„S vlastní tvorbou jsem začala v 80. letech minulého století. Hlavním zdrojem inspirace mi byla okolní krajina včetně rodného Ostravska. Dále to bylo umění českého baroka a na základě cest do Číny, Tibetu a Latinské Ameriky se do mých vnitřních světů promítá vliv tibetské a mayské kultury. Vedle dědictví těchto dávných civilizací je to pocit empatie k všemu živému i neživému, kdy se zabývám existencí věcí, jež nás běžně bez povšimnutí obklopují.”

Na závěr pak doplnila své životní motto: „Jít za tím, co člověka baví. Soustředit se na přítomnou chvíli a všechno dělat s úplným nasazením.”

Důkazem, že ani múzy nebývají osamoceny, nezůstalo samo ani pouhé slovo, ale doplnily ho tóny hudebního doprovodu.

Jako by vystavené předměty chtěly potvrdit slavnostní chvíli, rozezněly se charakteristické tóny jejich existence ve vlastní skladbě Šimona Vodřela. Tento student gymnázia v Litomyšli a soukromé ZUŠ Šárky Hrouzkové v Dolním Újezdě se spolužačkou Bohdanou Sýkorovou tak přispěli k dramatičnosti atmosféry výstavy.

Pohled do zaplněného sálu obrazy pak vyvolal pocit pomyslné hranice mezi lyrickou abstrakcí a tzv. konkrétním uměním v postřezích z okolního i vnitřního světa. Působení kovových předmětů na papír zde obráží zvláštní kresby a otisky, kdy každý povrch je poznamenaný minulostí.

To vše jako by bylo soustředěno v koutku objevených pokladů půdy starého domu s řadou rodinných příběhů, fotografií i notových zápisů.

Prohlídku výstavy lze uskutečnit do 15. dubna, a to v úterý až pátek od 10 do 12 a od 14 do 17 hodin, v sobotu a neděli od 14 do 17 hodin. Ve dnech 25. 3., 30. 3. a 2. 4. bude galerie uzavřena.

Reklama

Výběr článků

Načítám