Článek
Nespornou výhodou (vzhledem k rozloze Polska) je, že velké množství jeho nových a zajímavých cílů je relativně velmi blízko české hranice. Místo, které mne velmi příjemně překvapilo a nadchlo, naleznete asi 100 kilometrů severně od Liberce, na pravém břehu Lužické Nisy tvořící hranici mezi Polskem a Německem – Naučná geostezka bývalého dolu Babina u polského městečka Leknica.
Byla otevřena relativně nedávno - před několika lety; to, co jí dělá jedinečnou, je více než desítka antropologických barevných jezer a jezírek ve zrekultivované krajině bývalého dolu, kde se těžily povrchovým i hlubinným způsobem keramické jíly i uhlí (lignit). Její atraktivitu ještě umocnilo otevření nové vyhlídkové věže u největšího z jezer - Afriky. Tato nová stezka patří mezi doporučované top cíle jižního Polska.
Nejdříve trocha osvěty; co to vlastně jsou antropogenní jezera? Jezera vzniklá v důsledku činnosti člověka, která však nelze snadno "vypustit" - zatopené lomy, pískovny, štěrkovny... (Wikipedie).
Celkové délka trasy je asi 6 km, ideální je pro cyklisty a turisty, je nenáročná pro rodiny s dětmi, i pro seniory. Pokud však přijedete autem, musíte počítat s její dvojnásobnou délkou, protože stezka netvoří okruh.
Čeká vás příjemná procházka lesem po upravených cestách s odpočívadly, vyhlídkami a řadou informačních tabulí, které sice českou verzi postrádají, ale vzhledem k jejich názornosti a příbuznosti češtiny a polštiny, to není až tak velká „vada na kráse“. Zejména budou nadšeni fotografové.
V celé oblasti se do 70. let minulého století těžily keramické jíly a lignit. Jak to vypadá po téměř padesáti letech od ukončení činnosti a zdařilé rekultivaci, budete mít možnost již posoudit sami. Jezera mají nejrůznější barvy - zelené, hnědé, modré, žluté... - podle složení látek v horninách, někde ještě stále i pozůstatků těžby; ale hlavně oceníte "božský" klid. Melancholicky působí holé kmeny stromů vystupující z hladin některých jezer, jinde budete obdivovat kvetoucí lekníny nebo bizarní tvary pobřeží formovaného povětrnostními vlivy a erozí.
Za sebe můžu říci, že se určitě ještě vrátím, zejména v jiném ročním období. Byla jsem notně zvědava, zda ve skutečnosti bude vše tak pěkné jako na propagačních fotografiích. A ono skutečně bylo, opravdu ideální místo pro relaxaci.
Vydáte-li se do Leknice na celý den, navštivte na opačném, německém břehu Nisy městečko Bad Muskau. Do roku 1945 byla jeho součástí i Leknica, dnes obě místa rozděluje hraniční řeka, ale stále jsou spojena mostem. Lázeňské město s krásným zrenovovaným zámkem, výletní úzkokolejkou a obrovským krajinným Mužákovským parkem, který je pod ochranou UNESCA, by byla škoda minout. Takže vlastně zvládnete "2 v 1".
A ještě poznámka na závěr. Pokud vyrazíte se svými psími kamarády, do Babiny raději vodu s sebou.
