Hlavní obsah
Nyní městský, dříve zástavní královský hrad Kašperk Foto: Vratislav Konečný

Rabí, Kašperk, Velhartice: šumavská trojice velkolepých hradů

Nejvýše leží Kašperk (886 metrů nadmořských), kdysi královský hrad střežící zlatonosné doly a obchodní stezky. Zdálky se jeví býti kamenným korábem na vlnách smaragdového lesa. Nesl jméno císařovo, Karlsberk, později počeštěno v nynější podobu.

Nyní městský, dříve zástavní královský hrad Kašperk Foto: Vratislav Konečný
Rabí, Kašperk, Velhartice: šumavská trojice velkolepých hradů

Anděl Páně, který tu v pohádkách poletuje, ví, že nikdy nebyl dobyt, dokonce ani nebyl obléhán. Protáhlá oválná dispozice mohutných hradeb obklopující vnitřní palác a věže je monumentální, postaven byl za pět let.

Zástavní hrad

Císař a král Karel IV., jehož pantatík král Jan Lucemburský má na zdi muzea v Kašperských Horách, kdysi psaných Rejštejských, pamětní desku, na hrad nikdy nepřijel. Zato ho čile půjčoval, Kašperk sloužil jako zástavní pevnost, byl to výnosný kšeft. V tom se Karel IV. vyznal přenáramně, zrovna jako v diplomacii. Sbíral relikvie, tituly, bohaté a vlivné příbuzné.

S hradem se zastavovalo i bohaté panství prácheňské, država pokrývala značnou část jihozápadních  Čech i s právem hrdelním. Za husitů se tu drželi páni Zmrzlíci, přívrženci kalicha, takže k žádné újmě nedošel. Nyní ho provozuje město Kašperské Hory, hrad je známý svým bohatým kulturním programem, přitahuje ročně tisícovky návštěvníků.

Největší tuzemskou hradní zříceninou je Rabí. Obrovská masa kamene již zdálky napovídá o mohutnosti pevnosti, kterou zbudoval Půta z Rýzmburka. Ale teprve uvnitř Rabí poznáte rozlehlost, členitost budov hospodářských i obytných, obří nádvoří. A to ještě tuny kameny zmizely z ruiny po okolních vsích jako stavební materiál. Pohled z hranolovité věže je úchvatný, hradby zesílené dělostřeleckou baštou a věžemi, sídlo muselo působit naprosto nedobytně.

Přesto ho husiti poplenili dvakrát, podruhé tu Jan Žižka přišel o druhé oko. Rozzuření kališníci vydrancovali podhradí a pobíjeli vše živé.

Pobořený hrad přestavěli páni ze Švihova, ale brzy se zadlužili. Další majitelé ho dokonale vyplundrovali, jakož i okolní lesy, lovíce vše, co se hýbalo. Panství přecházelo mezi majiteli, pevnost už nebyla k ničemu, po řádění soldatesky ve třicetileté válce začalo Rabí pustnout. Ruina se stala levným lomem na kámen. Přišli i hledači pokladů, nakonec podkopali jednu z věží. Na nádvoří uvidíte jednu nejhlubších hradních studní u nás, traduje se, že stála téměř tolik co hrad. Je hluboká  60 metrů.

Kde císař s komořím popíjeli

Velhartice máme spojeny s císařovým popíjením vína s majitelem hradu Buškem mladším, starší byl komorníkem Karla ještě jako markraběte moravského.

Mezi tvrzemi českými co do původnosti stavby zvláště vyniká Hrad Velhartický… Stavitel hradu zbudoval totiž mezi vlastním hradem a velikou věží, jež se jako poslední útočiště  nad branou nachází, velmi pamětihodný kamenný most… (B. Bernau).

Právě přemostění je pro Velhartice typické, jinde nevídané. Historie je přebohatá, krom Velhartických byl ve vlastnictví Švihovských a jiných rodů. Ukrýval korunovační klenoty. Proslul i jako pobělohorský majetek plukovníka Martina Huerty, fanatického katolíka, který se svým oddílem jezdců nemilosrdně trestal jinověrce. Huerta přistavěl nový palác, opravil chátrající hrad. Od 19. století byly Velhartice využívány hospodářsky, hrad se částečně později upravil v romantickém stylu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků