Hlavní obsah
Památník Velké Moravy Foto: Archiv Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

Víra ve vampýry či upíry, tedy v mrtvé, kteří opětovně mohou vycházet z hrobů, je stará jako lidstvo samo. Výstavu v Památníku Velké Moravy z aktuálních archeologických výzkumů připravilo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti ve spolupráci s Moravským zemským muzeem v Brně, ke zhlédnutí bude do konce roku.

Památník Velké Moravy Foto: Archiv Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
Proč se vampýrů u nás nikdo nebojí

Výstava věnovaná specifickým nálezům velkomoravských pohřbů tzv. „vampýrů“ z Modré a ze Starého Města, které se vymykají běžnému pohřebnímu ritu 9. – 10. století a už pár měsíců láká návštěvníky.

„K realizaci výstavy vedl objev v areálu Archeoskanzenu v Modré, který byl učiněn v roce 2010.  V polovině dubna byla vykopána rýha pro položení kabelu nízkého napětí, přičemž před vchodem do ohrady byly v hloubce pouhých 30 cm zachyceny pískovcové kameny. Ty byly odvaleny a ukázalo se, že pod kameny jsou lidské kosti a s největší pravděpodobností se jedná o hrob,“ vzpomíná na událost Mgr. Tomáš Chrástek, vedoucí oddělení archeologie a historie Slováckého muzea v Uherském Hradišti, které výzkum vedlo.

Za účelem zachycení celého hrobu byl výkop v tomto místě rozšířen. Nad celým hrobem byl v hloubce zhruba 30 cm zachycen mohutný kamenný rov tvořený přepálenými pískovci otočenými ohořelou stranou směrem dolů. Po odstranění kamení zůstal pod nimi pouze jediný, v prostorách hlavy. Tímto kamenem kosočtverečného tvaru měl nebožtík (asi 8leté dítě) proraženou lebku.

Samotný hrob se potom nacházel v hloubce asi 70 cm, byl 135 cm dlouhý a široký pouhých 25 - 30 cm. Kosterní pozůstatky byly až na lebku velmi špatně zachovány. Jednalo se o hrob revenanta, na což poukazují atypické pohřební rituály jako je lebka proražená mohutným pískovcem, úzká hrobová jáma a kamenný rov z přepálených pískovců. Přepálení pískovců mohutným žárem mělo mít očistné účinky a veškeré tyto praktiky měly jediný cíl, zabránit pohřbenému v návratu zpět do světa živých.

Výstava však neprezentuje pouze nález z Modré. Archeolog, historik a publicista Luděk Galuška vede výzkumy ve Starém městě, kde již byly takovéto nálezy kosterních pozůstatků revenantů taktéž objeveny, jedna z koster je také součástí výstavy.

Téma vampyrismu však výstava ani nedémonizuje a ani nebagatelizuje. Dnešnímu návštěvníkovi přibližuje chápání tohoto tématu pohledem člověka v obměnách času bez znalostí medicíny dnešní doby. Právě příznaky a projevy poruchy krvetvorby či další nemoci byly přisuzovány vampyrismu a jejich nositelé byli svým okolím pronásledování a rituálně usmrcováni. Nález mezi veřejností vzbudil samozřejmě velký ohlas, od instalace výstavy zhlédlo tyto dva hroby a celou stálou expozici téměř 40 tisíc návštěvníků. Rozšířená expozice dvou koster bude zpřístupněna do konce roku, poté budou odvezeny zpět do depozitáře.

„Celá expozice se nachází v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě, který proběhl zásadní rekonstrukcí. Ta trvala dva roky a pro Slovácké muzeum jako správce objektu to byl zásadní krok. Expozice totiž získala svou novou tvář a přizpůsobila se požadavkům 21. století,” uvedl Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků