Článek
Jaký ohlas má nedávno premiérovaná hra Táta? A jak oslovila vás?
Máme nějaký ten týden po premiéře a zatím jsem nezaznamenala žádnou negativní reakci. Naopak. Vladimír Doskočil je jako Táta roztomile vtipný i dojemný. A diváci ho milují.
Pro mne je příběh Zellerovy hry Táta hodně osobní záležitost, protože jsem si nedávno něčím podobným prošla sama. A protože vím, že nejsem jediná, moc mě těší, že tuto velmi aktuální hru nabízíme našim divákům.
Máte v ní hlavní ženskou roli, nebo se pletu?
Ano, hraji Vladimírovu dceru a jsem za to moc ráda. Bylo to krásné zkoušení, takové pohlazení po duši.
V čem vás ještě můžeme vidět na scéně Slováckého divadla?
Protože jsme ve všech směrech velmi "plodné divadlo" (smích), rozrostl se nám momentálně počet hereček-matek do takové míry, že musíme některé inscenace na nějaký čas stáhnout z repertoáru. Takže mi kromě Táty v současné době zůstalo jen poetické Šansonování, Alenka v říši divů, Nezbedná pohádka a Cena facky. S muzikálem Donaha a Deníkem Anne Frankové se snad setkáme zase v příští sezóně. Před pár dny jsem začala zkoušet v divadelní hře Kniha o hřbitově v režii Jakuba Macečka. Premiéra by měla být v dubnu.
Máte za sebou hodně rolí, ale přesto by mne zajímalo, jestli existuje ještě nějaká, kterou byste ráda dostala? Jsou vůbec pěkné divadelní role pro herečky vaší generace?
Divadelních rolí pro nás, padesátnice, je už trošku míň, ale jsou! A krásné! Takové Drobečky z perníku, nebo Cesta dlouhého dne do noci...
Pokud vím, tak jste uspěla ve Slováckém divadle i v muzikálech...
Nejsem vystudovaná muzikálová herečka a znám své hranice. Proto pro mě bylo velkým překvapením, když mi ředitel Igor Stránský obsadil do Dolly Leviové. Zaskočilo mě to natolik, že jsem tuto roli šla vrátit. Nevyšlo to - za což jsem nakonec byla vděčná - a ještě jsem za ni byla odměněná cenou diváka i kritiky... No a zřejmě jsem diváky svým zpěvem příliš neodradila, protože za nějaký čas jsem tyto dvě ceny získala opět za muzikál, a to za Pokrevní bratry (první provedení, pozn. aut.). A tak jsem dospěla k poznání, že v Hradišti máme ty nejlepší diváky na světě a já jsem moc ráda, že pro ně můžu hrát.
