Hlavní obsah
Foto: Petr Hejna

Příhraniční Freistadt stojí při cestě za zimní turistikou za krátkou zastávku

V rakouském městečku najdeme jednu z největších věží s bránou, zvanou Linecká, pobořenou věž Českou, dobře zachované městské opevnění i kostel vypálený husity. Jedinečnost se vztahuje k farnímu kostelu i pivovaru, dohledat zde lze i stopy spojené s českou historií nebo budováním koněspřežné dráhy.

Foto: Petr Hejna
Příhraniční Freistadt stojí při cestě za zimní turistikou za krátkou zastávku

Pouhých 20 kilometrů od našich hranic leží nevelké město Freistadt - počeštělé pojmenování Cáhlov však je používáno velmi zřídka.

Založení města Leopoldem VI. Babenberským spadá do roku 1220, místu zbudování nahrávala strategická poloha na obchodní trase Linec - České Budějovice. Město získalo mnohá privilegia - nám Čechům, povětšinou milujícím zlatavý mok s bílou pěnou, je dozajista blízké právo várečné z roku 1363, udělené občanům žijícím za hradbami Rudolfem IV.

Tento habsburský velmož je pro nás zajímavý i tím, že za ženu pojal Kateřinu Lucemburskou, dceru "našeho" Karla IV. a jeho první manželky Blanky z Valois. Provdána za něj byla již ve věku jedenácti let, ve 23 letech ovdověla a jejím druhým manželem se stal Ota V. Braniborský, známý smilník, který ji však potomkem do své smrti neobdařil. 

Obehnání města silnějšími a komplexními hradbami pochází ze 14. století, vstup do krytého centra hlídaly brány Česká na severu a Linecká na jihu. Česká brána je dnes v rozvalinách, roku 1880 požár uchvátil její střechu, poblíž ní stojí nevelký kostel Panny Marie, roku 1422 vypálený husity.

Příkop pod hradbami je dnes upraven na odpočinkový park a okrasnou zahradu, rybník, kterým se příkop zaplavoval, se nachází také v těchto místech. Je zde, vně hradeb, i objekt zámku ze 16. století, dnes sloužící jako muzeum zdejšího kraje, zvaného Mühlviertel, tedy mlýnská čtvrť. 

Na začátku 16. století město výrazně poničily dva velké požáry. Kdysi značný obchodní přínos města ztrácel časem na významu, napomohlo tomu zejména vybudování známé koněspřežné dráhy z Budějovic do Lince, která od roku 1832 Freistadt míjela. Přestože tou dobou již v Americe i Anglii se hlásila je slovu pára, zde ještě vozy poháněla skutečná koňská síla a jednalo se o první železnici tohoto druhu v Evropě. 

Obdélníkové náměstí má rozlohu 6 502 metrů čtverečních. Unikátní je gotický kostel svaté Kateřiny ze 13. století, který byl postupně přestavován a rozšiřován, takže má dnes jako jediný v Rakousku pět lodí, věž pochází z roku 1737.

Oku neunikne barokní Mariánská kašna z roku 1704 od salzburského sochaře Johanna Baptisty Spaze, nebo budova radnice, v uličkách se skrývají gotické i renesanční domy, kulturní centrum sídlí v bývalé solnici, stará kovárna nejspíš pamatuje rané časy vzniku města. V uličce Pfarrgasse je možno dohledat zavěšeného krokodýla, na mnoha místech jsou k vidění zbytky protipožárních zdí, zbudovaných Maxmiliánem I.

Linecká brána, prvotně z 13. století, byla roku 1485 přestavěna do gotického stylu, později ji ozdobila barokní cibulovitá věžička, průchody pro chodce byly probourány až v letech 1964 a 1971. Fasádu zdobí podoba patronky města Kateřiny Alexandrijské, po padacím mostu již není stopy, písmena KK definují vstup do císařského královského města. 

Raritou je zdejší pivovar, u kterého je k roku 1770 zmiňován vznik společnosti Braucommune Freistadt. Tu tehdy založili pro svou ochranu majitelé 149 domů, nicméně úmluva z toho roku je platná a respektovaná dodnes, což pravděpodobně nemá v Evropě obdoby. 

Freistadt nelze minout při cestě do Rakouska přes přechod v Dolním Dvořišti, takže je příhodnou zastávkou jak za zimní, tak celoroční turistikou u našich jižních sousedů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků