Hlavní obsah
Výstava v mázhauzu plzeňské radnice Foto: Jan Kaše

Při pohledu na fotografie v mázhauzu plzeňské radnice mrazí v zádech

Tank najíždějící do domu, pohřeb Jana Palacha, ponižující zatýkání demonstrantů, zakročující příslušníci Sboru národní bezpečnosti – i to je naše nedávná historie.

Výstava v mázhauzu plzeňské radnice Foto: Jan Kaše
Při pohledu na fotografie v mázhauzu plzeňské radnice mrazí v zádech

V mázhauzu plzeňské radnice na náměstí Republiky byla zahájena putovní výstava s názvem Od pražského jara k sametové revoluci, na které jsou k vidění fotografie známých českých fotografů (například Vladimír Lammer, Jan Reich, Miloň Novotný, Libuše Kyndrová, Václav Toužimský, Jan Šibík, Jaroslav Kučera, Pavel Štěcha a další), zachycující zlomové okamžiky z let 1968/1969 a 1988/1989.

První část je věnována událostem ze srpna 1968, kdy bylo Československo násilně obsazeno armádami cizích států.

„V noci na 21. srpna 1968 vtrhly do Československa armády pěti států Varšavské smlouvy, aby zabránily sotva zahájenému, ale prudkému procesu osvobozování společnosti z komunistické diktatury. Veřejné mínění, které čelilo tankům jen pomocí rukou a slov, se ve dnech 21. – 27. srpna stalo zcela svobodným a demokratickým. Syrová zkušenost invaze obnažila skutečnou situaci Československa až na dřeň a ukončila sen o suverenitě a československé cestě k socialismu, Rozjitřené mínění okamžitě postavilo vedle sebe dvě okupace – nacistickou z roku 1939 a komunistickou z roku 1968,“ uvedl Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.

Druhý blok pak zachycuje smrt dvou mladých lidí – studentů Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se na protest proti událostem z roku 1968 a nastupující normalizaci dne 16. ledna a 25. února 1969 upálili.

„Smyslem jejich oběti bylo vyburcovat svědomí společnosti, která se začala se ztrátou svobody a návratem totalitních poměrů smiřovat,“ dočteme se na výstavě.

Třetí část je věnována převratným událostem před třiceti lety, kdy se již počátkem roku 1989 při tzv. Palachově týdnu (21. – 25. ledna) uskutečnila série demonstrací, které byly tvrdě potlačeny tehdejším režimem.

„Aktivní lidé se zbavili syndromu nehybnosti a strachu a za své morální autority si vybrali Václava Havla, kardinála Františka Tomáška a Alexandra Dubčeka. V pokojné revoluci v listopadu 1989 občanská veřejnost dovršila úmysly své předchůdkyně ze srpna 1968. Osvobodila společnost z diktatury, prosadila demokratický řád, státní nezávislost a zasloužila se o odchod Sovětské armády. Poslední ruský voják opustil Československo v polovině roku 1991,“ dodal Jiří Suk.

Výstava potrvá do 14. listopadu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků