Článek
Marie Terezie se narodila 13. května 1717 ve Vídni. Jako nejstarší dcera císaře Karla VI. a Alžběty Kristýny Brunšvické se po smrti otce 20. října 1740 se ujala vlády, neboť jediný syn Leopold zemřel ještě před jejím narozením.
Dne 12. května 1743 byla korunována Marie Terezie na českou královnu v chrámu sv. Víta. České stavy i celá společnost se musela rozhodnout, zda uzná dědičné nároky Marie Terezie na trůn, jež vyplývaly z dokumentu nazvaný Pragmatická sankce, nebo zda uzná nároky bavorského kurfiřta Karla Albrechta, který se dal krátce předtím, během války o dědictví rakouské, v Praze prohlásit českým králem. Dokument vydal její otec Karel VI. v roce 1713 v obavě, že se mu nenarodí syn, a bude nutné celou říši právně zajistit pro případ nástupu ženy na trůn.
Za vlády Marie Terezie došlo k rozkvětu nejen českých zemí, ale celého habsburského soustátí. Na Pražském hradu se za vlády této české královny uskutečnila pozdně barokní proměna. Projekt byl svěřen vídeňskému architektovi Nicolovi Pacassimu. Ten přizpůsobil Pražský hrad charakteru podoby vídeňského Hofburgu. Přestavba byla započata přeměnou Rožmberského paláce na Ústav šlechtičen, který byl určen pro výchovu šlechtických dcer.
V letech 1755 - 1775 proběhla přestavba západní části hradního areálu, při níž dostal Nový královský palác jednotnou fasádu a vzniklo I. nádvoří. Čestné nádvoří spolu se severním a jižním výběžkem tzv. Nového paláce a jeho západním křídlem vzniklo na místě zasypaného hradního příkopu. Zakomponována byla i dosud zde volně stojící Matyášova brána, postavená za panování císaře Matyáše. Jelikož byla první barokní stavbou v Praze, říká se, že právě tudy vkročilo do Prahy baroko.
Hlavní brána z Hradčanského náměstí je součástí rokokového mřížoví; nad vraty se nachází pozlacený oblouk s královskou korunou. Po obou stranách mohutné pilíře nesou na svých bedrech sochy zápasících gigantů. U pilířů stojí příslušníci hradní stráže.
O přeměnu zahrady v barokním stylu se zasloužil zahradník František Zinner i Kilián Ignác Dienzenhofer a Matyáš Braun, který obohatil zahradu o vzácná sochařská díla.
Výstava na Pražském hradě v Empírovém skleníku, která se uskuteční od 3. do 12. března, je věnována české královně Marii Terezii (1717–1780) u příležitosti 300. výročí narození.
Po prohlídce skleníku s rostlinami užívanými k výsadbám v Královské zahradě návštěvníci projdou květinovým korzem s více než tisíci tulipány, narcisy, hyacinty, šafrány, kosatečky a další záplavě květin k umělecko-historickému poznání věnovanému úpravám Pražského hradu za vlády Marie Terezie. Návštěvníci vedle obrazů, soch, nábytku a váz ze sbírek Pražského hradu navíc uvidí dva krásné příklady efemérního aranžmá v barokním stylu.
Předjaří na Pražském hradě je pozvánkou na výstavu v někdejším Tereziánském ústavu šlechtičen v Jiřské ulici, kterou Správa Pražského hradu chystá otevřít od října.