Podpora Gazy na výročí masakru v Izraeli? Vedení FAMU mělo zasáhnout, říká scenárista Jarchovský

Asi by byl. Ale nejsem ten, kdo by to zvládl, protože můj odstup je malý. Nicméně tohle podle mého soudu přestoupilo hranice školy a opravdu to zvedlo ze židle lidi, kteří jindy byli třeba rezervovaní.

Samozřejmě to mnou otřáslo. Ti aktivisté, kteří měli na srdci třeba, jak dnes říkají, vyjádřit soucit s oběťmi válečného konfliktu na straně strádajících Palestinců, měli přece 364 dní v roce na to ten postoj a empatii k obětem vyjádřit. Je zarážející a stojí za zamyšlení, proč si vybrali právě ten jediný den v roce, kdy se stal ten strašný masakr izraelských civilistů.

Kdy by se naopak s pietou a s velkou empatií mělo vzpomínat na oběti teroristického útoku. Byli to všichni, ženy, děti, dokonce kojenci, staří lidé.

Ano, s některými ano. Ale ať si nikdo nepředstavuje, že tam probíhají nějaká permanentní pléna. Tohle byla prostě iniciativa určitých lidí, z určité katedry, i když určitě ne jenom jich. Ale ten počet je omezený…

Přesně tak, většina studentů to určitě takhle vyhroceně necítí. Politikou tolik nežije, žije svými filmy, svým uměním. To neznamená, že nejsou angažovaní, jen ne třeba tímto způsobem.

Na druhou stranu je třeba říct, že jsem si všiml, že ta potřeba vyjádřit nějakou solidaritu a empatii s těmi lidmi, protože dennodenně ve zprávách ukazují zničenou Gazu, tu je. A je to přirozené, já se jim nedivím. Ale divím se, kde je na druhou stranu v takový den empatie a solidarita s izraelskými oběťmi? Co to má znamenat? Co to je za zmatení hierarchie hodnot?

Já si troufám říct, že ne. Že tenhle akt, ať už byl veden určitou malou skupinou velmi radikálních, dokonce bych řekl extremisticky naladěných lidí, určitě nereprezentuje většinu školy.

Co je ovšem pozoruhodné, je ten selektivní přístup, a to bych cítil u té mladé generace víc. Že vnímají utrpení jedné strany, to znamená Gazy. Ale už zapomínají na utrpení té strany druhé, což nechápu. A mluvil jsem o tom s nimi, že přece izraelské oběti byli taky civilisté, obyčejní lidé, kteří mimochodem předtím dobrý rok demonstrovali proti administrativě Benjamina Netanjahua. Říkal jsem jim, ať trochu zapojí paměť.

Jednak asi podléhají určitému silnému ideologickému působení jejich kamarádů a druhá věc je, že takhle se to prostě teď vnímá. Že když ten stát jako takový má armádu a polici, tak je brán jako agresor. A terorismus se zase najednou maskuje za nějakou obranu národa. Ale tady si přece lidi můžou zjistit prameny, ověřit si informace a pak teprve si stoupnout a někde protestovat.

Jak se k transparentům postavilo vedení dalších vysokých škol? Jaká je dnes atmosféra na FAMU? Proč je fakulta ve špatné ekonomické situaci a kdo za to může? A kam až dospěly spory pedagogů s vedením? I o tom mluvil v PoliTalku scenárista a garant oboru na Katedře scenáristiky a dramaturgie FAMU Petr Jarchovský. Celý rozhovor si můžete pustit v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.