Hlavní obsah
Jan Evangelista Purkyně - kresba z roku 1837 Foto: Jiří Růzha - archiv

Před 225 lety se v Libochovicích narodil vědec, filosof a buditel Jan Evangelista Purkyně

Ve správcovském bytě na zámku Libochovice na panství rodu Dietrichsteinů se 17. (18.) prosince 1787 narodil Josefovi a Rosalii Purkyňovým syn, který nejenže povznesl svůj rod do rytířského stavu, ale stal se i pýchou celého národa.

Jan Evangelista Purkyně - kresba z roku 1837 Foto: Jiří Růzha - archiv
Před 225 lety se v Libochovicích narodil vědec, filosof a buditel Jan Evangelista Purkyně

Když 19. prosince křtil libochovický děkan Ignác Rudiš novorozeně jménem Jana Evangelisty, těžko mohl vědět, že před ním leží jeden z největších myslitelů a vědců 19. století. Na všech deskách a pomnících je uváděn jako datum narození 17. prosinec, ale zcela jednoznačné to není. Sám Purkyně, když se ucházel o místo asistenta na pražské lékařské fakultě, uvedl jako datum svého narození 18. prosinec.

Otec malému Janovi zemřel, když mu bylo šest let, matka se s dvěma dětmi musela přestěhovat a žít velice skromně. Jan začal chodit do libochovické školy, kde se dobře učil a u místního děkana zvládal i latinu a řečtinu. Jako nadaný žák byl knížetem Františkem Josefem z Dietrichsteina poslán do církevní školy na knížecím panství v Mikulově. Roku 1804 absolvoval piaristické gymnázium, poté seminář, a vstoupil do Piaristického řádu a chtěl být učitelem. Učil ve Strážnici a pak ještě rok v Litomyšli.

K veliké nevoli své matky z řádu vystoupil a přihlásil se na filozofickou fakultu. Jelikož ale neměl peníze, byl nucen si přivydělávat doučováním dětí z bohatých rodin. A tak se stal i vychovatelem syna barona Hildprandta na zámku v Blatné. Zde prožil svou první velkou lásku k Adelaidě Agátě Desfourové. Za vydatné podpory barona vstoupil na lékařskou fakultu a roku 1818 se stal doktorem medicíny. Několik let na fakultě působil jako asistent. Roku 1823 se na doporučení doktora Rusta stal univerzitním profesorem fyziologie ve Vratislavi (polská Wroclaw).

Přes počáteční nevraživost se nakonec stal velmi oblíbeným profesorem u studentů i svých kolegů. V roce 1827 si vzal za manželku Julii, dceru profesora Rudolphiho. Spolu měli dvě dcery, které jim vzala epidemie cholery, a syny Emanuela, později význačného botanika, a Karla, později neméně význačného malíře. Manželka Julie zemřela na tyfus 12. února 1835. Jan Evangelista zůstal sám s oběma syny.

Za pomoci hraběte Klebelsberga a za přízně ministra osvěty, hraběte Thuna, se Purkyně vrací do Prahy jako profesor fyziologie na Pražské lékařské fakultě. V roce 1851 ve Spálené ulici založil fyziologický ústav. V roce 1853 byl spoluzakladatelem časopisu Živa, který vychází dodnes.

Velmi rád se zapojoval společenského života a stál u zrodu řady vědeckých a vlasteneckých spolků - Spolek českých lékařů, Sokol, Hlahol, Umělecká beseda a mnohé další se honosily jménem Purkyně jako svého člena. Bez jeho účasti se neobešla žádná důležitější kulturní událost, byl i u položení základního kamene Národního divadla v Praze 1868.

Stýkal se všemi předními postavami národního obrození. V mladším věku to byl Jungmann a Presl, nyní coby k uznávané osobnosti chodili k němu básníci Hálek, Neruda, Čelakovský, spisovatelky Němcová a Světlá, malíři Čermák, bratři Mánesové a Maixnerové, dále Šafařík a mnozí další. Mezi jeho přátele patřil i básník Goethe. Purkyně hovořil česky, latinsky, německy, řecky, francouzsky a italsky.

Když 28. července 1869 zemřel, plakala celá vlast. Ztratila ryzího vlastence, syna a dokonalého člověka a učence světového jména.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků