Článek
Tlaková výše nad Sibiří doprovázená mimořádným mrazem v Evropě byla příhodnou kulisou pro jednání předních odborníků o energetických prioritách. Zdravice ministra zahraničí K. Schwarzenberga adresovaná fóru byla zcela racionální: „Rok 2012 bude v EU důležitý v souvislosti s vyjednáváním finančního rámce Unie na roky 2014 až 2020, který předpokládá vyčlenění prostředků na energetickou infrastrukturu. Pozornost bude věnována také zátěžovým testům jaderných elektráren…“
Právě zmíněné období je pro EU životně důležité. Do roku 2014 by se evropské státy měly dohodnout na jednotném trhu s energiemi. Jakýkoliv odklad investicí může v budoucnu vyvolat nedostatek energie. Do roku 2020 by se proto mělo investovat do elektráren 500 miliard eur a stejnou částku do přenosových sítí. Diversifikovat energetické zdroje z hlediska národní bezpečnosti by mělo být samozřejmostí.
A co je překážkou těmto velkolepým vizím? Jsou to časté změny v legislativě (nejistota pro investora), systém dotací (do fotovoltaiky), zatížení přenosových sítí (větrnými parky), nízké ceny emisních povolenek (vyplatí se provozovat uhelné elektrárny), nefungující trh s elektřinou a plynem (v některých zemích).
Věčným sporem bude zřejmě jaderná energie versus energie z obnovitelných zdrojů (větrných a solárních elektráren, bioplynu). Zatímco jaderná energetika je stabilním zdrojem o velkých výkonech, obnovitelné zdroje tuto přednost postrádají. Jsou zato ekologicky „čisté“ s nižšími investičními náklady. Evropská unie se nicméně zavázala, že do roku 2020 dosáhne podílu 20 % energie z obnovitelných zdrojů z celkové spotřeby energie (u nás 13,5 %).
O jednu prioritu je v ČR postaráno. Sociologické studie potvrzují, že dvě třetiny obyvatelstva fandí jaderné energetice. Lidé žijící v blízkosti jaderných elektráren vnímají dokonce jadernou energii ještě pozitivněji. Vysvětlení tkví ve větší informovanosti těchto lidí o bezpečnosti a provozu jaderného zařízení.
Jak ošemetný může být někdy takový výzkum, uvádí následující příklad. Na otázku Jste pro obnovitelné zdroje energie? - odpoví většina ANO. Dotážeme-li se – Jste pro náhradu jaderných elektráren za obnovitelné zdroje energie – odpoví většina NE (z příspěvku ředitele STEM Jana Hartla).
Úspěšný rozvoj energetiky vyžaduje dlouhodobou státní energetickou koncepci včetně rozvoje lidských zdrojů. Zejména výchova jaderných odborníků je náročná a probíhá po absolvování studia ještě dlouho v praxi. Nepodporovat jaderně energetické školství s odůvodněním - Až budeme potřebovat odborníky, tak si je najmeme – je přinejmenším neperspektivní.
Provozovatelé JE již dnes zoufale shání operátory jaderných zařízení. Většina provozních režimů na JE je sice automatizována či podrobně popsána, ale jak zaznělo v příspěvku Václava Dostála z ČVÚT: „Ty nejdůležitější věci nejsou nikde napsané, jsou v hlavách lidí…“
Pražského evropského energetického fóra se zůčastnili také zahraniční experti
Předsedkyně SÚJB Dana Drábová informovala o reakci orgánů EU po událostech na JE Fukušima a vyjádřila optimismus ohledně výsledku zátěžových testů JE
Účastník diskuze Mirek Topolánek předeslal, že nebude ve svém příspěvku na adresu EU politicky korektní, ale nakonec se tak nestalo
Pohled na Černínský palác v Praze jak ho známe