Hlavní obsah
Pamětní kámen v blízkosti místa popravy. Foto: Petr Hejna

Popravčí vrch u Hluboké není místo stětí Záviše z Falkenštejna

Místo, kde byla provedena okatá poprava tohoto ambiciózního šlechtice, se nachází v dnešním Zámostí, tedy hlubockém podhradí na pravém břehu Vltavy. Kámen tuto událost z roku 1290 připomínající však pouze přibližně lokalizuje umístění popravčího špalku. Najdeme zde mnoho dalších rozporů a nejasností

Pamětní kámen v blízkosti místa popravy. Foto: Petr Hejna
Popravčí vrch u Hluboké není místo stětí Záviše z Falkenštejna

Co se týče popravčího vrchu na Hluboké, ten jako takový býval na opačném břehu řeky, i od ní dosti vzdálen u rybníka s mírně protikladným pojmenováním Naděje. V roce 1773 zde byla uskutečněna poslední poprava, a to Alžběty Prázdné, prosté služky odsouzené za usmrcení svého nemanželského dítěte. Ovšem jiné prameny uvádějí nové skutečnosti, podle kterých měla tato mladá žena, leč srdce v souladu s jejím jménem prázdného, být o hlavu připravena na popravišti v Českých Budějovicích, ba její srdce navíc probodnuto dřevěným kůlem, motivem známým z upírských příběhů.

Jedna ze zde popravených osob byla roku 1934 nalezena v podobě kostry, prosté lebky, a to při dobývání kamene. Zda se jednalo o cizoložníka (nejčastější důvod stanutí na tomto místě), zloděje, pytláka či vraha, dnes nikdo nedohledá, stejně jako jeho lebku.

Zato hlavu Závišovu, která se odkutálela po svahu k řece, dnes schraňuje klášter ve Vyšším Brodě, místě odpočinku většiny Rožmberků. Spočívá pod podlahou v kapitulní síni, v klášteře je i cenný dar, a to Závišův kříž, relikvie cenná bezmála jako korunovační klenoty, ukrývající zlomek kříže, na kterém skonal Ježíš. Zda jej klášter získal jako dar pro odpuštění hříchů před popravou, nebo až po Závišově smrti, není doložené.

Poslední chvilky Závišova života připomíná pomník v parčíku u zdymadla pod Hlubokou. Ten pochází z roku 1895, kdy ho zde nechal postavit - jak jinak než údajně, kníže Adolf Josef Schwarzenberg. Místo zbudování je symbolické, ale rozhodně se jedná o lokalitu, kde exekuce proběhla. Zato další nejasnost je samo datum vykonání, jistý je rok 1290, ovšem datum je ve např. Wikipedii definováno jako pravděpodobně 4. července, jiné zdroje uvádějí s jistotou 24. srpna, a pro změnu rok narození popraveného svorně pravděpodobně 1250.

Zápis o popravě plknem zase dává výklad, že šlo o prkno, avšak je známo, že plkno bylo označení ostrého meče. Hledači tajemna preferují onen nepřesný přepis na prkno, jelikož mohla existovat možnost pověry, že meč by Záviše života nezbavil, a i zazdění jeho hlavy mělo za důvod, aby ta se nemohla vrátit k tělu.

Samy okolnosti popravy jsou zájemcům o historii dobře známé, ve zkratce šlo o to, že věc měla kořeny ve vzpouře Vítkovců roku 1276 proti Přemyslovi Otakarovi II., a po bitvě na Moravském poli se Záviš stal milencem Kunhuty, vdovy po králi, s kterou se později i oženil. Po její brzké smrti jeho vliv uvadal, tak se znovu oženil s Alžbětou, sestrou uherského krále.

Lstí krále Václava II. (syna Přemysla Otakara a Kunhuty) a jeho ženy Guty Habsburské byl zajat a obviněn z plánování královy vraždy. Coby zajatec putoval od hradu k hradu, drženého Vítkovci, jako rukojmí, které bude popraveno, pokud se hrad nevzdá vojsku Mikuláše Opavského, Přemyslova levobočka.

Na Hluboké však nepochodili, tu držel Závišův bratr Vítek z Krumlova. Ten navíc měl také své rukojmí, bratra biskupa Tobiáše z Bechyně, Václavova horlivého stoupence, kterému po Závišově zatčení Vítkovci vyplenili Pelhřimov a Týn nad Vltavou. Pod taktovkou Mikulášovou proběhla poprava Závišova, a to na místě, z hradeb dobře viditelném.

Hluboká není tedy jen zdobný zámek, ale i krví vzpurného šlechtice prosycené podhradí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků