Hlavní obsah
Hospoda Škoda lásky je Vejvodovým minimuzeem Foto: Vratislav Konečný

Polku Škoda lásky, hit 20. století, napsal Jaromír Vejvoda na Zbraslavi

Přisvojil si ji celý svět, byla předmětem sporů, komu patří. Polka Jaromíra Vejvody, zbraslavského rodáka, hudebníka a kapelníka, vznikla v roce 1927. Vejvoda vzpomínal, že si u klavíru neustále brnkal jednu melodii, kterou rozvedl dál.

Hospoda Škoda lásky je Vejvodovým minimuzeem Foto: Vratislav Konečný
Polku Škoda lásky, hit 20. století, napsal Jaromír Vejvoda na Zbraslavi

Všesvětová polka

„Mládencům z kapely se líbila, tak jsme ji začali hrát pod názvem Modřanská polka,“ vyprávěl o vzniku budoucího celosvětového hitu.

Ale byla to jen melodie, až teprve textař Vašek Zeman jí v roce 1934 dodal ty pravé grády: Škoda lásky, kterou jsem tobě dala, ty mé oči, dnes bych si vyplakala…

Polku vydalo hudební nakladatelství Hoffmann, a protože mělo pobočku i v Německu, slavná Rosamunde byla za chvíli na scéně. Američanům se zdála moc teskná, a protože swing frčel po téměř celém světě, dostala trochu jiný rytmus a text Roll out the Barrels (Vyvalte sudy), US námořnictvo si ji vylepšilo na Here Dones the Navy  - Mariňáci jdou. Zněla na vyloďovacích plážích ve Francii, i při cestě Spojenců Německem.

Rusové došli do Berlína s Kaťušou, a kaťušemi, západní armády s Barells, včetně našich letců, Němci ji poslouchali v Ardenách jako Rosamundu.

Jaromír Vejvoda (1902-1988) složil ještě mnoho písní – Jednou, dvakrát, Zelení hájové, Kdyby ty muziky nebyly… Žádná již ze Zbraslavi do světa více nepronikla, i když zlidověly. Komunisti si kapelníka moc nevážili, po válce skladničil, k muzice se vrátil až koncem 50. let. Je zaregistrováno 14 názvů polky Škoda lásky. Melodie zazněla v řadě filmů, s raketoplánem Discovery se dostala i do vesmíru.

Kdo byl Zbraslav?

Zbraslav má ale zajímavostí daleko více. Jméno prý dostala po pravnuku kancobijce Bivoje, vladykovi Zbraslavovi. Ve své době byl stády dobytka a také množstvím zlata a stříbra mužem zámožným, zrovna jako jeho bratr Rod, který si postavil svůj dvůr na druhém břehu Mže, řeky, jež jméno Berounka nyní nosí.

Tak vzešla sláva Zbraslavi a po Rodově ohradě i Ro(a)dotína. Jenže to pochází od vypravěče Hájka z Libočan, který si hrál s dějinami ranně křesťanské pexeso. Pravděpodobná verze jména pro jižní okraj Prahy je, že Zbraslav byl synem pozdějšího zemského patrona svatého Václava (907-935).

Další z Václavů, toho jména Druhý, se zasloužil o založení cisterciáckého kláštera Aula Regia, který později pohltily různé přestavby, až jeho zbytky zůstaly zakomponovány v nyní nepřístupném zámku, jehož vlastníkem je rod Bartoňů z Dobenína.

Klášter byl zamýšlen jako pohřebiště králů, to bylo ale přeneseno na Hrad. Klášter si zejména za husitů prožil divoké orgie násilí. Novodobá sláva městečka ležícího na soutoku Berounky a Vltavy se psala hlavně v minulém století. Do povědomí se zapsala závodem do vrchu Zbraslav - Jíloviště, prvního ročníku na trati dlouhé 5,6 kilometru v roce 1908 se zúčastnilo16 automobilů, 17 motocyklů. 

Rozmarné léto páně Vančury

Ordinaci měl ve městě i Vladislav Vančura, autor znamenitého Rozmarného léta, filmu něžně pábitelského, nedostižného hereckým uměním nejen hlavních protagonistů.

Doktořinu si moc neoblíbil, což je dobře, sotva by asi napsal Markétu Lazarovou. Bohužel skončil jako odbojář v rukou gestapa a byl popraven.  

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků