Pohraničníci zabetonovali Nový Hrádek u Lukova před útěkáři do Rakouska

Mladí strážci hranic byli vychováváni v rámci Pionýrské organizace jako oči a uši dospělých. Mnohdy se jim povedlo zmařit vniknutí „cizího elementu“ do blízkosti hranic. Terén v nynějším Národním parku Podyjí byl lákavým pro útěky, ale též velmi neprostupným.

Skalní ostroh nad meandrem Dyje se tyčí do výše přes 80 metrů. Ke zřícenině ležící nedaleko Vranovské přehrady musíte pár kilometrů pěšky, lesní cestu mohou používat jen cyklisté a pěší. Místo zprvu patřilo premonstrátům z blízkého louckého kláštera ve Znojmě, ti ho prodali moravskému markraběti Janovi Jindřichovi Lucemburskému. Na strategickém místě vznikl v roce 1358 tzv. dolní hrad.

Měl dvě funkce – spadal do linie hraničních pevností, a také sloužil jako lovecký, lesy oplývaly zvěří. V 15. století se tu usadili rakouští Enzingerové a zásadně pevnost přebudovali. Hrad má dvě části, původní lucemburskou s dvojitým, do sebe vloženým prstencem oválných hradeb, mladší horní s mohutnou téměř oválnou věží. Zatímco starý hrad zůstal zřícen, horní si šlechta ještě opravila k občasnému přebývání. Využíval se jako letní lovecké sídlo.

Je zajímavé, kolik toho po Evropě dokázala zničit švédská vojska. Za třicetileté války, v roce 1645, vydrancovali i tehdy již zvaný Nový Hrádek.

Ač válka začala jako český konflikt mezi císařem a stavy, přenesla se postupně do celé Evropy. Velkou roli v ní hrálo silně protestantské Švédsko a jeho král Gustav Adolf II.  Pevnostní posádka nebyla asi velká, možná stačilo důrazněji zabušit na fortnu a před Seveřany se otevřela. Švédové to pak mírně pobořili, k tomu samozřejmě vyplenili okolí.

Po 2. světové válce se podle Dyje vytyčilo hraniční pásmo, zóna byla přísně střežena. Došlo i na Hrádek. „Pohraničníci tu dokonce zasypali sklepy a zabetonovali všechny možné díry, které do zříceniny vedly. Báli se, aby se tu nikdo nemohl skrýt před případným útěkem do Rakouska," vypráví průvodce na vyhlídce nad Dyjí.

Meandruje pod námi jak lesklý velký had, z vyhlídky máte možnost vidět Moravu, Rakousko, Moravu, Rakousko, stačí posunout zrak o několik stupňů doleva či doprava. Tak nádherná je tu vyhlídka, ale tu pohraničníci v dalekohledech nevnímali. Možná občas zahlédli Rakušáka. Moravák sem nesměl.

Autobusová zastávka Lukov je od Hrádku vzdálena 3 kilometry, cestou narazíte i na předválečné betonové opevnění, řopík, tehdejšího hraničního pásma. V nedalekém Čížově je mininipřipomínka železné opony - strážní věž a drátěné ploty. Směrem na Znojmo leží vinice Šobes, jedna z nejlepších vinařských poloh v Evropě, její víno putovalo na panovnické stoly, také tu narazíte na všechny 4 druhy užovek na našem území, což je rarita.

Hrádek je národní kulturní památkou v nejpřísnější zóně Národního parku Podyjí.

Další informace