Hlavní obsah
Kaple Navštívení Panny Marie u Litohlav na Rokycansku Foto: Jan Kaše

Pohanská svatyně, nebo morová epidemie? Jaký byl skutečný důvod pro výstavbu kaple?

Na Vršku u Rokycan stojí kaple, která je bezesporu dominantou krajiny. V minulosti zde pobýval i poustevník.

Kaple Navštívení Panny Marie u Litohlav na Rokycansku Foto: Jan Kaše
Pohanská svatyně, nebo morová epidemie? Jaký byl skutečný důvod pro výstavbu kaple?

Když pojede po dálnici D 5, tak si u Rokycan jistě všimnete sakrální stavby, umístěné na jednom z kopců. Působí jako ochránce zdejší lokality, který se v klidu rozhlíží po okolí.

Morová epidemie

V roce 1713 propukla v Čechách morová epidemie a v nedalekých Rokycanech lidé přislíbili, že pokud se jejich městu nákaza vyhne, postaví na Vršku u Litohlav poutní kapli. Mor se jim skutečně vyhnul, ale na svůj slib pozapomněli.

Další vlna této nebezpečné nemoci se rozšířila v roce 1741 a Rokycany již neminula. Obyvatelé si uvědomili, že sliby se mají plnit a se stavbou není dobré dále otálet. A tak v letech 1744 až 1747 zde byla vybudována barokní kaple Navštívení Panny Marie, a to podle projektu rokycanského stavitele Jana Mourka.  

Padající arcibiskup

Kaple se nachází v poměrně těžko přístupném terénu a je tedy pravděpodobné, že k ní původně vedla pouze lesní cesta.

„Patrně první kamenné schody k ní byly vybudovány v roce 1843. Zároveň byl nad schodištěm vztyčen kříž s obrazem Panny Marie. Jeho zřízení financoval Jan Nekola, císařský rada žijící ve Vídni a zároveň čestný občan Rokycan,“ dočteme se na informační tabuli.

V roce 1884 navštívil Rokycany pražský arcibiskup Bedřich kníže Schwarzenberg, který zavítal i ke kapli, kde sloužil mši.

„Při zpáteční cestě uklouzl na schodech. Nespadl na zem jen díky pohotovosti svých průvodců. V té době mu již bylo 75 let,“ dočteme se dále.

2000 cihel pro poustevnu

V druhé polovině 18. století vznikl nápad, vystavět vedle kostela poustevnu, což se nakonec podařilo. Byla obývána poustevníkem z bratrstva sv. Ivana. 

„Na stavbu obydlí pro poustevníka při svatyni na Vršíčku se mělo použít 2000 cihel, 6 stychů vápna, 12 kmenů dřeva, 2000 šindelů, 2200 šindelních hřebů…“ uvádí se v knize Poustevníci, poustevny a pouště v Plzeňském kraji.

Když byl rakouským císařem Josefem II. zrušen i řád sv. Ivana, poustevník Hilarius Fojt zde zůstal i nadále, a to jako kostelník. Později objekt poustevny sloužil jako domek pro hlídače.

Pohanská svatyně?

Někteří badatelé se domnívají, že většina církevních staveb pouze navázala na výjimečnost lokality z doby předkřesťanské. Například autoři knihy Skrytá česká historie uvádí, že na místech starých svatyň se budovaly kostely či kláštery, na místech zázraků se vztyčovaly kříže, stejně jako na místě neštěstí.

Zajímavý pohled na místo, kde stojí kaple Navštívení Panny Marie, pak přináší psychotronik Pavel Kozák v knize Tajemná místa Plzeňska:     

„Přece však jde o předkřesťanskou svatyni, ba přímo mezolitickou, která by svou povahou mohla zajímat badatele v oblasti mimozemských civilizací. Jejich přítomnost na tomto kopci sice poprvé lidé zaznamenali velmi dávno, ale možná by se našlo její aktuálnější opakování v sedmdesátých letech století právě minulého, a to až v úrovni terénu.“

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků